ŠumavaInfo.cz

Rok 1945 až 1989

 

Železná opona, foto: archiv ŠIPo vyhrocených letech 1918-1945 patří období po druhé světové válce k nejtragičtější fázi česko – německých vztahů, které na půlstoletí a někdy natrvalo, zpřetrhalo zbytky všeho, co ještě zůstalo ze společného života obyvatel jihozápadního pohraničí. Vzájemné vztahy, zvyklosti, tradice či řemesla, vše co zde po celá staletí budovaly generace našich předků, bylo násilně přerušeno a po vybudování železné opony, na našem území, doslova vymazáno z dějin... alespoň veškeré snahy k tomu vedly. Všechno začalo nuceným vysídlení (vyhnáním) původních obyvatel bez rozdílu viny a snahami osídlit území Šumavy nepůvodními obyvateli, kteří k tomuto kraji neměli žádné vazby a převážně zde rabovali a ničili vše, co zbylo po původních obyvatelích. Dílo zkázy bylo dokončeno po únorovém puči v roce 1948, kdy započalo budování hraničního pásma -  země „nikoho“, území, kde se střílelo, vraždilo, zatýkalo, rabovalo co ještě zbylo, plenilo, ničilo a srovnávalo se zemí vše, co připomínalo náznaky minulého života ve zdejším kraji. Podrobněji si o jednotlivých etapách půlstoletí vlády jedné strany napíšeme v dalších statích této sekce...

 

 

Poválečná léta a budování socialismu

Poválečný vývoj Šumavy byl ovlivněn nejen odsunem německého obyvatelstva a dosídlením malého počtu nesourodých obyvatel, ale hlavně zřízením pohraničního pásma, které, zvláště na západní hranici, podléhalo přísnému režimu. Budování železné opony na západní hranici bylo spojeno s únorovým převratem v roce 1948. Připomeňme jen, že k první kolonizaci tohoto území došlo v roce 1750 obyvateli německé národnosti, kteří tu tvořili převážnou část obyvatelstva až do konce ll. světové války. Po jejím ukončení jsou tito dlouholetí usedlíci vyhnáni ze svých domovů a jejich obydlí jsou dosídlena lidmi z Čech, Slovenska, Rumunska, Bulharska, ale i dosídlenci cikánské národnosti. Lidé přicházeli a odcházeli. Mnohým nevyhovovaly tvrdé horské podmínky a našli se i takoví, kteří tu hledali příležitost pro své obohacení a opuštěná stavení rabovali. Po roce 1948 se ruší a boří celé osady a vesnice nejen podél státní hranice, ale i dále ve vnitrozemí.

Je rozhodnuto toto území úplně vysídlit, protože Rakousko a Spolková republika Německo jsou u nás líčeny jako buržoazní, kapitalistická a vykořisťovateská společnost. Dochází tak k rozsáhlé přeměně celé krajiny. Opuštěná stavení se začínají bourat. Zdůvodnění likvidace těchto stavení je velmi jednoduché: prý se v nich ukrývají uprchlíci a diverzanti, kteří jsou nepřáteli Československé socialistické republiky. Tak byly zničeny osady a vesnice: Šindlov, Paseky, Hrabická Lada, Švajglova Lada, Zahrádky, Pravětínská Lada, Polka, Slatina, Březová Lada, Světlé Hory, Stodůlky, Knížecí Pláně a Bučina... Celkem je takto podél hranice v podstatě srovnáno se zemí na sto osad a obcí...

Soukromé vlastnictví je nahrazeno kolektivním. Partajníci, členové KSČ jsou prvními neomezenými pány. Provádí se rozsáhlé meliorační zásahy do krajiny, pokáceno je plno krásných soliterních stromů, které bránily scelování pozemků. Mizí i zamokřené remízky, jenž byly přirozeným biotopem pro tetřívky, zajíce, koroptve a srnčí zvěř.

Na základě zákona č.275/1948 Sb., ze dne 2.12.1948, vznikl k 1.1.1949 útvar 9600 Pohraniční stráže Sboru národní bezpečnosti, do jehož působnosti byla převedena pravomoc Finanční stráže v celním pohraničním pásmu. Dne 14.července 1951 bylo vydáno nařízení Ministerstva národní bezpečnosti ČSR o právu příslušníka Pohraniční stráže použít zbraň.

A tak se mnohé obce ocitly v "zemi nikoho". Jako by se pro Šumavu tolik typická mlha rozlila krajem a po staletí vedle sebe žijící národy Čechů a Němců, přes hustou mlhu fašismu a čtyřicet let spuštěnou železnou oponu, přestaly existovat. Nastala dlouhá doba nesmyslného režimu... Doba, kdy jednu ničivou ideologii - fašistickou, vystřídala jiná, podobná  - komunistická.

 

 

Menu

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
Náš partner

Vyhledat v textu

Vyhledat v katalogu

25. 9. Zlata

Zítra: Andrea


Náš partner
ŠumavaInfo.cz - informační server Šumavy a Pošumaví