ŠumavaInfo.cz

Čertovo jezero

 

Čertovo jezero, foto: Helena Fléglová (5.10.2011)Druhé největší ze všech osmi ledovcových jezer na území Šumavy a Bavorského lesa najdeme sevřené v jednom ze dvou karů Jezerní hory (1343 m), patřící do soustavy hor Královského hvozdu v Železnorudské hornatině.
Jako jediné z pěti českých jezer patří Čertovo jezero do povodí Dunaje.
Stejně jako ostatní jezera má původní vysokou čelní morénu ještě navýšenou o umělou hráz.


Jeho vody mají největší kyselost ze všech jezer a tomu odpovídá i poměrně chudá rostlinná a živočišná společenstva v těchto vodách žijící. Zcela v něm chybí vyšší články potravního řetězce (korýši a ryby) a to zde ještě v polovině 19. století žili až 60 cm velcí pstruzi potoční.


Čertovo jezero, foto: Helena Fléglová (5.10.2011)Čertovo jezero je součástí Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero, která byla na rozloze 175 ha vyhlášena již v roce 1911. Oblast neleží na území národního parku, ale je součástí Chráněné krajinné oblasti Šumava. Od roku 2011 se o začlenění Královského hvozdu do Národního parku Šumava začíná vážně hovořit.

Okolí Čertova jezera je poměrně značně ovlivněno lidskou činností. Od středověku se tu dobývala železná ruda a od 18. století probíhala intenzivní těžba dřeva. I pro laika je na první pohled zřejmé, že zdejší nezdravá smrková monokultura není původní. Svědčí o tom také nárůst napadených stromů lýkožroutem smrkovým (korůvcem) v oblasti jezerní stěny a karu jezera.

Tajemným prostředím, umocněným zejména názvem jezera, se inspirovalo mnoho umělců: J. Neruda, E. Krásnohorská, J. Mařák...a další. Na severním břehu jezera stávala v minulosti také chata s hostincem a sezónním poštovním úřadem; vše zaniklo v roce 1947.


Přístup k jezeru

Ze života na Čertově jezeře, foto: Helena Fléglová (5.10.2011)Všeobecně známým a ideálním výchozím místem k Čertovu jezeru (a zároveň k Černému) je Špičácké sedlo pod Pancířem, při silnici z Železné Rudy (4 km) na Hojsovu Stráž.
Nejlepší a tradiční volbou je zvolit si okruh přes obě jezera a pořadí, kterým směrem začnete, si určíte sami. Nutno jen podotknout, že k Černému jezru se dostanete velice pohodlně i s kočárkem i na vozíčku, cesta na Čertovo jezero pro vozíčkáře rozhodně není a pro kočárky jen ty hodně terénní.


Z parkoviště k Čertovu jezeru se tedy dostaneme po žluté trase (3,5 km), která prochází přes sjezdovky na Špičáku se zajímavými výhledy a závěrečný asi kilometr nezáživným smrkovým, suchým hospodářským lesem.

Zpáteční cestu můžete zvolit stejnou nebo, jak výše uvádíme, ideálním řešením je vydat se po červené (Šumavská magistrála) přes Malý Špičák a Rozvodí k Černému jezeru (2,5 km) a odtud po žluté zpátky na Špičácké sedlo (3,5 km). Pro dálkové turisty jen zbývá podotknout, že obě jezera leží na příhraniční červené pěší Šumavské magistrále. Podrobný popis tras najdete v rubrice „Pěší turistika“.

Upozornění

Cesty do lokalit na území Národní přirodní rezervace Černé a Čertovo jezero nejsou určené pro cyklisty. Na území rezervace je povinnost pohybu pouze po vyznačených trasách a zákaz koupání v jezerech.

 

Nejbližší okolí

Černé jezero se nachází na historickém území hraničních hor nazývaném Královský hvozd. V nejbližším okolí se můžete vydat k sousednímu Černému jezeru (2,5 km) a odtud k největšímu šumavskému vodopádu Bílé strži na Bílém potoce (4 km od Černého jezera), přidáte-li další necelé 4 km, spočnete na „prsou matky Boží“, tedy na známém skalnatém dvojvrcholu hory Ostrý.

Ze Špičáckého sedla je též kousek k lanovce na Pancíř a z něj na krásnou hřebenovku přes Můstecký hřeben anebo se z parkoviště vydejte po zelené do údolí Úhlavy - oblasti Brčálník, absolvovat naučnou stezku „Brčálník“, vedoucí kolem zdejších mokřadů.

Milovníci typického konzumního obrazu česko-německého příhraničí, „vyzdobeného“ na každém kroku vietnamským kýčem, jistě přivítají blízkost Železné Rudy.

 


Zpět na Ledovcová jezera

Menu

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
Náš partner

Vyhledat v textu

Vyhledat v katalogu

22. 8. Bohuslav

Zítra: Sandra


Náš partner
ŠumavaInfo.cz - informační server Šumavy a Pošumaví