ŠumavaInfo.cz

Kaplička svatého Vojtěcha ve Lštění



Kaplička sv. Vojtěcha ve Lštění v současném stavu, foto: Radek David (26.12.2013)Naše vyprávění o malé kapličce nazývané také Dobrá Voda bude mít dvě časové roviny. Jednu zcela současnou a druhou, kterou můžeme nazvat – bylo, nebylo. Nedávno jsme uveřejnili článek o záchraně obrazu svatého Vojtěcha z polozbořené kapličky a tím naše vypravování započalo a na jeho konec, který, jak doufáme, bude šťastný, si ještě všichni počkáme. Obraz je již vyčištěný a visí prozatím na lštěnské faře a my si můžeme vypravovat staré příběhy, které ať už se staly či nestaly, jsou živé v pověstech našeho kraje.

Studánka uvnitř kaple, foto: Radek David (4.1.2014)Kdo byl Vojtěch z rodu Slavníkovců? Procházel na konci desátého století krajem Podlesí a zastavil se u naší kapličky, aby se napil její vody a požehnal české krajině? Kdoví. Jaké bylo Vojtěchovo křestní jméno, také nevíme. Jméno Adalbertus – česky Vojtěch - získal až při biřmování. Pobýval několikrát v Itálii, a to v benediktinském klášteře Montecassino a jak jinak, také v Římě.  Jeho cesty do Čech bychom dnes nazvaly „služební“. Vojtěch byl v Čechách nespokojen se stavem šíření křesťanství. Lid stále uctíval pohanské bohy, duchy lesa, vody a ohně, věřil ve víly, rusalky, skřítky a stavěl modly na rozcestích, v lesích i u studánek.  Tento boj s pohanstvím se Vojtěchovi zdál marný. Lid sice navenek přijal křesťanství, ale tajně uctíval staré pohanské obyčeje. Přítomnost Vojtěchova v Čechách a jeho biskupské poslání byla také politickou nutností, neboť k jeho povinnostem patřilo také svěcení kněží. Jeho nepřítomnost v zemi způsobila posílení vlivu biskupů v Řezně – Regensburgu. Vojtěchova mučednická smrt v pohanském Prusku byla dovršením jeho cesty za šířením křesťanské víry.

Detail z obrazu v kapli, popisující vyléčení, foto: Mirka Fridrichová KunešováStáří kapličky a studánky v ní patrně zůstane záhadou. Šestiboká stavba pochází viditelně z doby baroka, údajně z roku 1725. Kamenný základ však může být podstatně starší. Voda studánky byla považována za léčivou. Také detail obrazu vypráví příběh, který se zachoval v pověstech. Voda léčila nemoci očí, ale nebylo jednoduché si pomoc vyprosit. Nemocný musel vkleče prosit před kapličkou a každý musel přijít na vlastní formu prosby. Podle pověsti většinou za pomoci svatého Vojtěcha na ni přišel. Pak teprve mohl vstoupit do kapličky, užít dobrodiní vody ze studánky a dočkat se zázraku uzdravení. Na obraze vidíme šťastně vyléčeného, který v ruce drží bílou roušku, kterou jako nepotřebnou již mohl odložit.

Jiná pověst vypráví o uzdravení syna hraběnky Arnoštky z Eggenbergu. Tento zázrak byl údajně důvodem stavby barokního kostela svatého Vojtěcha, jehož projekt je dílem významného italského architekta Antonia Martinelliho.

Lštění, kostel sv. Vojtěcha, foto: Radek David (26.12.2013)V nejstarší matriční knize se také zachoval latinský zápis, který přesně popisuje osoby a dobu vyléčení zraku. Zápis zní v překladu takto:

 R.1721 dne 22.listopadu přišel k sv. Vojtěchu, aby zde vykonal díkučinění, Vojtěch Bernas, sedlák ze vsi Vísky u Dobrše, poddaný pana Chanovského. Ten přede mnou a přítomnými svědky, mnou k tomu zavolanými, Pavlem Jandou, zdejším rychtářem, Janem Kusem, sedlákem zdejším a Martinem Švecem, kantorem, za mého dobrého vědomí mluvil následující: Po devět let konal jsem na svátek sv. Vojtěcha k tomuto kostelu pouť Přitom mne vždycky musel vésti můj příbuzný Vojtěch Dlesk, sedlák z téže vsi. Neviděl jsem totiž dále než přes světnici, oči mne bolely, měl jsem je červené a plné hnisu. Naposled jsem se dole u studánky umyl, potom jsem se pomodlil v kostele a hned jsem nabyl zraku. Všechna bolest během tří dnů zmizela a od toho času mám oči zcela zdravé. –Toto jsem zapsal k větší cti a slávě sv. Vojtěcha a svým podpisem stvrzuji. P. Jiří Paukner, farář. 

Tedy svědecky doložený zápis o zázračném uzdravení očního neduhu.

Navštívíte-li obec Lštění, zastavte se u krásně opraveného barokního kostela svatého Vojtěcha i u votivní kaple nad ním. Rozhlédněte se po kraji, který jakoby Vám ležel u nohou. Zastavte se ale také u malé kapličky s popraskanými stěnami, která čeká na své uzdravení a vypráví nám tento starý příběh.


Komentáře


  • 20. 1. 2014 9:51
    Josef Pecka
    Arnoštka

    K pověsti o zázračném uzdravení syna Arnoštky: Jak známo, uvádí se, že Arnoštka z Eggenberka zemřela bezdětná (proto po ní dědí Schwarzenberkové). V rodokmenech rodu Eggenberg se ale uvádí jako potomek Leopold Johann Joseph Dominik von Eggenberk, narozen 15.7.1675, ovšem téhož roku zemřelý (bez uvedení dne a měsíce-asi ihned po porodu-má domněnka). Proto se nejspíše pověst nebude zakládat na pravdě ...


Přidat komentář

Menu

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
Náš partner
ŠumavaInfo.cz - informační server Šumavy a Pošumaví