ŠumavaInfo.cz

Rosenauerova kaple



Rosenauerova kaple. Foto: Radek David, 21.7.2012Na našem putování za kaplemi a kapličkami se tentokrát vypravíme do hloubi šumavských lesů do doby osmnáctého a počátku devatenáctého století. Hluboké lesy tehdy patřily Schwarzenberkům a ti jako dobří hospodáři se o své bohatství starali a také se snažili je využít. Spousta dřeva v horách přišla vniveč, protože nebylo možno je dopravovat tam, kde ho bylo potřeba, tedy do měst, šlechtických sídel, ba i do samotné Prahy a Vídně. Tehdy Adam kníže ze Schwarzenberku nalezl toho pravého odborníka, který dopravu dřeva vyřešil.

Jmenoval se Josef Rosenauer a narodil se ve Chvalšinách roku 1735. Jeho narození však znamenalo určité komplikace. V křestním listu v kolonce původ stálo – nemanželský. Antonín Rosenauer, tkalcovský tovaryš z nedalekých Dobčic byl Josefovou matkou Uršulou Traxlerovou uveden jako otec malého Josefa. Antonín se však ke svému otcovství příliš nehlásil a dokonce vedl spor s Uršulou a její rodinou. Karel Tannich, ředitel bývalého ústředního schwarzenberského archivu v Českém Krumlově našel ve čtyřicátých letech spis, ve kterém je celý spor zanesen.

Rosenauerova kaple je chráněna dřevěným stánkem. Foto: Helena Fléflová, 21.7.2012Josef vyrůstal v domě své matky a dědečka Martina Traxlera, tesařského mistra ve Chvalšinách. V rodném domě zůstal však jen do roku 1748. Tehdy ve svých třinácti letech odešel do učení do nedalekého Červeného dvora k Petru Lambacherovi, který zastával funkci takzvaného bažantníka, Josef se tedy měl stát lesníkem. Ukázal se být talentovaný, a tak se v roce 1758 mohl ucházet o povýšení na lesního adjunkta. Překážkou v jeho kariéře byl však jeho nelegitimní původ. To bylo možné vyřešit jen legalizováním jeho původu buďto panovníkem nebo šlechticem, jemuž byla tato pravomoc svěřena. Tak se stalo, že císařovna Marie Terezie podepsala dne 20. listopadu téhož roku listinu, která Josefa zrovnoprávnila s dětmi manželského původu.

Před mladým Rosenauerem se otevřela budoucnost. Nejenže se mohl stát lesním adjunktem, ale postoupil do schwarzenberského lesního úřadu v Českém Krumlově. Panstvo dobře odhadlo jeho talent a schopnosti a kníže jej vyslal počátkem šedesátých let do Vídně na studia inženýrské akademie. Tu absolvoval v roce 1770 a po návratu byl jmenován knížecím inženýrem. Po několika letech složil v Praze zeměměřičské zkoušky. Vyměřoval odvodnění třeboňských rybníků, pracoval na stavbách silnic, až mohl v roce 1774 předložit knížepánu své první projekty šumavského plavebního kanálu. V roce 1791 bylo již možno plavit dřevo do Vídně.

Josef Rosenauer - figurína stavitele v muzeu v rodných Chvalšinách. Foto: Radek David, 21.5.2011Plavební kanál v úseku mezi Jeleními Vrchy a Novou Pecí byl jen částí celého systému. Kaplička, o které je naše povídání, stojí přibližně v polovině této trasy. Je v místě takzvaného smyku. Jedná se tedy o jakousi vodní křižovatku. Na tomto místě býval odedávna na stromě obrázek Nanebevzetí Panny Marie.

Lesní dělníci se u něj modlili a i sám Rosenauer často u mariánského obrázku poklekl k modlitbě. Podle lidového vyprávění se zde udála neblahá příhoda. Inženýr i přes své vysoké postavení chodíval v obyčejné lesnické uniformě. Jednoho dne jej při modlitbě přepadl pytlák a zranil jej svým nožem. Patrně nevěděl, že klečícím mužem je sám Rosenauer, který byl oblíben mezi lidem. Zranění zřejmě nebylo vážné a jak praví pověst, Rosenauer viníkovi jeho čin odpustil. Jiná pověst praví, že zde jednou při modlitbě usnul a ve spánku nalezl technické řešení místa, kde voda Jezerního potoka přitéká do plavebního kanálu.

Rosenauerova kaple. Foto: Radek David, 21.7.2012Dřevěná kaplička byla patrně postavena až počátkem 19. století a je možné, že sám Rosenauer se jí již nedožil. Zemřel roku 1804. V kamenném podstavci v kapličce je vytesán letopočet 1818. Na něm byl umístěn obraz Nanebevzetí Panny Marie. Dřevěná kaple byla několikrát opravována a spolu s ní i obraz. Jeho původního autora neznáme. Jisto však je, že renovace obrazu v roce 1935 se ujal akademický malíř Wilhelm Fischer. V roce 2000 se kníže Schwarzenberg rozhodl dát malovat nový obraz Nanebevzetí Panny Marie akademickým malířem Janem Vachudou.

Navštívíte-li v dnešní době kraj kolem plavebního kanálu, zažijete možná ukázkové plavení dřeva, každoročně se opakující slavnost na Jeleních Vrších. Při procházce podél koryta kanálu dojdete k nově opravené dřevěné kapličce s mariánským obrazem. Vzpomeňte si na pana Josefa Rosenauera, který přes svůj nízký původ vystoupal vysoko ve svém tvůrčím i osobním životě a pozměnil tvář našich hor.

Čtěte také: Architektura 18. a 19. století


Komentáře


Žádné komentáře doposud nebyly přidány.

Přidat komentář

Menu

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
Náš partner

Vyhledat v textu

Vyhledat v katalogu

22. 8. Bohuslav

Zítra: Sandra


Náš partner
ŠumavaInfo.cz - informační server Šumavy a Pošumaví