ŠumavaInfo.cz

Geomorfologické členění Šumavy

 

Hornovltavická brázda s meandry Vltavy u Nové Pece, foto: Radek David (21.7.2012)Šumava je nejstarší a nejrozsáhlejší pohoří v Čechách; je součástí geomorfologické provincie Česká vysočina, kde se území dále začleňuje do: Šumavské subprovincie a geomorfologické oblasti Šumavská hornatina.

Šumavská hornatina se pak dělí na čtyři geomorfologické celky:

Šumava
Šumavské podhůří
Novohradské hory
Novohradské podhůří


Celá oblast se rozprostírá na území dvou krajů – Jihočeského a Plzeňského a tří okresů – Klatovy, Prachatice a Český Krumlov. Vlastní jádro Šumavy se táhne v délce 125 kilometrů od Všerubského průsmyku (některé zdroje uvádí Svatokateřinské sedlo) po průsmyk Vyšebrodský. Šířka od státních hranic po hranice Šumavského podhůří nepřesahuje 25 kilometrů. Délka celého pohoří je 190 km a šířka 45 km. Šumava se dělí do šesti celků a ty na další menší území.

Šumavské pláně

Kochánovské pláně, kepelské Zhůří. Foto: Radek David (10.9.2011)Šumavské pláně jsou jádrem horské části Šumavy. Vytvářejí plochý zarovnaný reliéf v nadmořské výšce kolem 1000 metrů, nepostižený zpětnou erozí čtvrtohorního systému říční sítě. Jedná se o nejrozsáhlejší horský povrch tohoto druhu ve střední Evropě. Vědci předpokládají, že ploché vrcholy nejvyšších šumavských hor mohou být jako krajinné formy až třetihorního stáří. Šumavské pláně se dále člení na:

  • Kochánovské pláně (Javornicko-vysocký hřbet, Zhůřské pláně) - leží v severozápadní části Šumavských plání. Rozkládají se v nadmořské výšce 800 až 900 m. Výrazným prvkem je mělké otevřené údolí horní Křemelné s četnými rašeliništi. Nad Kochánovské pláně výrazně vystupují Vysoký hřbet (1078 m), Březník (1006 m). Nejvyšší horou je Javorná s 1090 m.

  • Kvildské pláně (Prášilské pláně, Modravské pláně, Roklanské pláně) - je území s mnoha přívlastky: "Srdce Šumavy", "Centrální Šumava", "Stará Šumava" a pod. Kvildské pláně zaujímají střední část Šumavských plání. Široké a mělké území vyplňují četná rašeliniště, tvořící nejcennější přírodní systémy celé Šumavy. Nejrozsáhlejším rašeliništním územím jsou zde Modravské slatě. Kvildské pláně vystupují do nadmořské výšky 1000 až 1100 m. Nejvyšším vrcholem je Velká Mokrůvka s 1370 m, významné vrcholové body představují hory: Blatný vrch (1367 m), Poledník (1315 m), Tetřev (1260 m), Antýgl (Sokol, 1253 m) a Oblík (1225 m).

  • Javornická hornatina (dále se nečlení) - tvoří severní výběžek Šumavských plání ve tvaru širokého a plochého hřbetu. Nejvyšší horou je Javorník s 1066 m, dalšími významnými horami jsou: Ždánov (1065 m) a Královský kámen (1058 m).

  • Svojšská hornatina (dále se nečlení) - členitá hornatina na severovýchodním okraji Šumavských plání, silně rozbrázděna hlubokým údolím Otavy a jejich přítoků. Nejvyšší horou je Huťská hora s 1177 m.

  • Knížecí pláně (Lipecké pláně, Novosvětské pláně, Stráženské pláně) - na severozápadě navazují na Kvildské pláně, z jihovýchodu je ohraničuje Radvanovický hřbet. Nejvyšší horou je Žlíbský vrch s 1133 m, dalšími výraznými horami jsou: Polecký vrch (1121 m), Strážný (1115 m) a Chlustov (1094 m).

Železnorudská hornatina

Železnorudská hornatina, foto: Radek David (5.10.2011)Tvoří nejsevernější část Šumavy. Hory a údolí Železnorudské hornatiny vytváří relativně největší výškové rozdíly (více než 600 m). Hornatinu dělíme na tři podcelky (viz. níže), které od sebe dělí údolí řek Úhlavy a Řezné, jediné šumavské řeky, která odvádí své vody do Černého moře. Železnorudská hornatina, pro kterou se často používá tradiční název - "Královský hvozd", se dále člení na:

  • Debrnická hornatina (dále se nečlení) - tvoří jižní část celku. Od Královského hvozdu a Pancířského hřbetu je oddělena údolím Řezné.

  • Královský hvozd (dále se nečlení) - významný jižní pohraniční hřeben, jehož nejvyšší horou je Jezerní hora s 1343 m, další významný vrchol je Ostrý (1293 m).

  • Pancířský hřbet (Můstecký hřbet, Prenetský hřbet, Hojsovostrážská hornatina) - vnitrozemská část Železnorudské hornatiny, od Královského hvozdu oddělena údolím Úhlavy. Nejvyšší horou je Můstek s 1235 m, dalšími významnými vrcholy pak: Pancíř (1214 m) a Prenet (1071 m).

Trojmezenská hornatina

Trojmezenská hornatina s masivy Plechého (vpravo) a Smrčiny, foto: Radek David (14.1.2012)Rozkládá se v jihovýchodní části Šumavy při jihozápadní hranici s Německem a Rakouskem. Hlavní hřbet je rozdělen na samostatné horské skupiny a kotliny se zbytky zarovnaného povrchu ve vrcholové části. Nejvyšším bodem je Plechý s 1378 m, který je zároveň nejvyšší horou české části Šumavy. Mezi další významné vrcholy patří: Smrčina (1333 m), Třístoličník (1302 m), Vítkův kámen (1035 m) a masiv Luče (933 m). Území odvodňuje Vltava se svými přítoky. Trojmezenskou hornatinu tvoří menší celky:

  • Stožecká hornatina (Radvanovická vrchovina, Stráženská kotlina, Stožecká kotlina)
  • Plešská hornatina (Plešský hřbet, Jelenská vrchovina)
  • Novopecká kotlina (dále se nečlení)
  • Vítkovokamenská hornatina (Výtoňská hornatina, Pasečenská kotlina, Hraničenská vrchovina)
  • Lučská hornatina (Lipenská vrchovina, Loučovická hornatina)

Boubínská hornatina

se rozprostírá při severovýchodním okraji Šumavy. Nejvyšší horou je Boubín s 1362 m, dalšími výraznými horami jsou: Bobík (1264 m) a Jedlová hora (1089 m). Boubín je jedinou šumavskou "třináctistovkou", která leží ve vnitrozemí a není součástí hraničních hřebenů. Území odvodňují řeky Volyňka a Blanice, a tvoří jej podcelky:

  • Boubínský hřbet (dále se nečlení)
  • Včelenská hornatina (dále se nečlení)

Želnavská hornatina

se nachází při severním okraji Šumavy. Nejvyšším bodem je vrchol skaliska na Knížecím stolci s 1236 m, další významné hory pak: Lysá (1228 m), Špičák (1221 m), Chlum (1191 m) a Hvězda (1182 m). Želnavská hornatina je odvodňována Blanicí, která tu pramení a dělí se na dva podcelky:

  • Knížecí hornatina (Chlumská hornatina, Špičácká část)
  • Křišťanovická vrchovina (Skalinská hornatina, Arnoštovská pahorkatina)

Vltavická brázda

Vltavickou brázdou je pojmenována rozsáhlá sníženina severozápadního až jihovýchodního směru. Prochází téměř všemi horninovými komplexy. Ploché dno vltavské údolní nivy je překryto mocným krytem usazenin, nachází se v ní údolní slatě a mezi nimi i největší šumavská slať - Mrtvý luh nedaleko Volar. Nejvyšší horou území je Želnavský vrch s 815 m. Vltavická brázda se dělí na dva podcelky:

  • Hornovltavická brázda (dále se nečlení)
  • Dolnovltavická brázda (dále se nečlení)


Šumava za hranicemi

Bavorský les, Roklan od Grafenau, foto: Radek DavidŠumava přesahuje státní hranice jak do Rakouska, kde se území nazývá Mühlviertel, tak do Spolkové republiky Německo (spolkového státu Bavorsko) všeobecně známým pojmenováním Bayerischer Wald – Bavorský les.

Šumavské podhůří

Šumava je specifická tím, že samotnému jádru předchází velmi rozsáhlé Šumavské podhůří (Předhůří), v různých textech mnohdy též nazývané - Pošumaví. Terén se pozvolna vyzvedává již od Českobudějovické a Plzeňské pánve. To je mimo jiné i důvodem, proč se opticky zdá, že Šumava je prosta jakýchsi monumentálně vyhlížejících vrcholů, přestože patří po Krkonoších a Jeseníkách mezi tři nejvyšší česká pohoří. Podhůří Šumavy zasahuje z části nebo svými okraji do okresů: Domažlice, Plzeň –jih, Klatovy, Strakonice, Prachatice, České Budějovice a Český Krumlov.

Brány Šumavy

Vimperk, jedna ze skutečných - dá se říct "hlavních" - bran Šumavy, foto: Radek David (21.4.2012)

Je vcelku pochopitelné, že města, ležící na zápraží našeho nejrozsáhlejšího pohoří, se cítí být branami tohoto regionu. Některá se takto označují už tradičně o jiných se mnohdy vedou spory.

Z výše uvedeného „Členění…“ vyplývá, že města jako Strakonice, Vodňany nebo třeba Přeštice, by se již mohly cítit „vstupními otvory“, vedoucími do vyhledávané horské oblasti evropského významu. Není ani sporu o tom, že města a obce rozprostírající své aglomerace na šumavském i pošumavském poli, se cítí být hrdy na příslušnost k tomuto pojmu, jaký Šumava bezesporu představuje. Mince  má však i druhou stranu a tou je velice cenná marketingová značka jménem „Šumava“. Že byla a je zneužívána, o tom bychom mohli psát poměrně dlouhá pojednání.

Kašperské Hory, také jedna z "hlavních" bran Šumavy, foto: Radek David (26.11.2011)Naštěstí Šumava patří všem stejně. Není majetkem ani národního parku, regionálních agentur či města Klatovy, Prachatice, Sušice ani žádného jiného uskupení. 
A tak, hovoříme-li o tzv. branách Šumavy, proč by jimi okresní města (a nejen ta), na jejichž území se Šumava rozprostírá, nemohla být?
I když k těm zeměpisně skutečným šumavským bránám: Nýrsko, Hartmanice, Kašperské Hory, Vimperk, Volary, Horní Planá, Vyšší Brod, některým městů, jenž se jimi nazývají, přece jen pověstný „krůček“ opravdu schází.

 

Zpět na Geologický vývoj

Menu

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
Náš partner

Vyhledat v textu

Vyhledat v katalogu

27. 5. Valdemar

Zítra: Vilém


Náš partner
ŠumavaInfo.cz - informační server Šumavy a Pošumaví