Po stopách Keltů a zlatokopů na Šumavě I.

Keltové na Šumavě

Pravlastí Keltů byla oblast severních Alp a horního Dunaje, sahající až na území západních a jižních Čech. Po roce 400 př. n. l. (před Kristem) se na našem území objevuje keltský kmen Bójů, který po dalších 400 let opanoval většinu Čech. Znali již zlato, které ovšem nebylo Kelty vnímáno tak, jako dnešní civilizací. Sloužilo jim jako průmyslový kov vhodný na výrobu některých předmětů a nástrojů. Rovněž jeho hledání neprobíhalo náhodným prohledáváním dna potoků. Zlaté nugety na dně pravěkých toků byly viditelné a v prvopočátcích se jen sbíraly. Centrem osídlení bylo zřejmě oppidum v Třísově u Českého Krumlova (dnes na jeho území stojí zřícenina hradu Dívčí kámen), které patří k nejrozsáhlejším keltským sídlištím v Čechách. Později jsou Keltové vystřídáni germánskými skupinami a poté Slovany. Keltové přináší na území Čech duchovní kulturu (mnohdy navazující na své halštatské předchůdce), zemědělství a řemeslný um nebývalých rozměrů, do té doby nepoznaných.

Z keltských výrazů zůstávají dodnes odvozeny názvy některých částí Šumavy. Například řeka Otava pochází z původního keltského označení Atawe = Bohatá řeka. Také původní pojmenování Šumavy Gabreta má svůj původ v keltském jazyce – Gabréta hylé, což znamenalo Ovčí hory nebo také Les kozorohů. Toto pojmenování bylo zaznamenáno již ve 2. století v díle jednoho z římských autorů.

V oblasti Šumavy i Pošumaví najdeme mnoho lokalit, kudy prokazatelně vedly kroky nejvýznamnější komunity pravěké civilizace. Jmenujme alespoň některé: hradiště Věnec u Čkyně na Vimpersku, Sedlo u Albrechtic na Sušicku, Staré Prachatice… Všimněte si množství názvů obcí a kopců jako Hrádek, Hradiště, Hrad… U všech takto pojmenovaných lokalit je velice pravděpodobné, že byly osídleny právě keltskou civilizací.

Keltové jsou rovněž známí mimořádnou znalostí energie krajiny a také na základě těchto vědomostí si vybírali území k osídlení. Na nejenergičtějších místech pořádali kultovní náboženské obřady a tyto body označovali velkými kamennými obelisky – menhiry. Ty najdeme např. na vrcholu hory Sokol (Antýgl) u Horské Kvildy, na Medvědí hoře u Březníku, na Modravském potoce, na vrchu Homole u Strážného, nedaleko Nového Dvora…ad. Novodobé výzkumy však většinu z menhirů na našem území nepovažují za významově plnohodnotné. Těmi jsou převážně systémy a typy menhirů ve Francii.