Pramennou oblastí tohoto údolního potůčku, kterého krás si moc neužijete, neboť jeho téměř 7km dlouhý tok vede převážně I.zónou NPŠ, se dá považovat jižní svah hory Hrb (1074m) asi 6km jižně od Zdíkova. Kilometr východně od Nových Hutí, u bývalé osady Paseka, své vody pojí se Lčovickým potokem a pak se vydává na krátkou pouť velice působivým, plochým a širokým údolím se zvláštní působivostí. Jak jsem již uvedl, bezmála celý jeho tok meandruje veřejnosti nepřístupným územím dvou rašelinišť - prvních zón národního parku: Paseckou slatí a malebnou Chalupskou slatí; na jejím jižním konci, u Borových Lad, se vlévá do Teplé Vltavy.
Opravdu impozantní údolí, kterým Vydří potok protéká, je velice cenným územím Šumavy jak přírodními krásami a zvláštnostmi, tak stopami po činnosti člověka. Jeho délka je kolem 6 kilometrů a šíři můžeme odhadnout v průměru na jeden kilometr. Podél centrální části Vydřího potoku nacházíme již zmíněná rašeliniště a chráněnou lokalitu Pod Šindlovem. Levý okraj ve směru toku tvoří hory Nad Pasekou (1041m), západní svah Klínu (955m), Kamenná (1101m) a západní svah hory Bukovec (1099m). Člověk zde po sobě zanechal osady Paseka, Šindlov s typickou malebnou kapličkou, kdysi jednu z největších šumavských obcí – Nový Svět, Hrabická Lada a České Chalupy. Na pravé straně údolí se na svazích hor Přilba (1219m), Zvěřín (1133m), Jánská hora (1112m) a Kamenáč (1046m), rozprostírají Nové Hutě a osada Svinná Lada. Jižně údolí uzavírá známá rekreační obec Borová Lada. Po druhé světové válce vedla touto oblastí část převaděčské trasy „krále Šumavy“, později označená Státní bezpečností jako „Kanál 54“. V komunistické minulosti byla tato slať téměř zničena jakousi pomatenou „módní vlnou“ bezhlavých meliorací. Rostlinná říše podél toku je zastoupena druhy typickými pro šumavské horské louky, rašeliniště a podmáčené oblasti. Cenností Pasecké slatě je výskyt vzácné formy naší jediné masožravé rostliny - rosnatky okrouhlolisté,anglické. Na chráněném území Pod Šindlovem se vyskytuje vzácný porost jalovce obecného. Chalupská slať je typická svým rašelinným jezírkem, největším svého druhu v ČR. Podrobně se o jednotlivých slatích a chráněných územích zmiňujeme v příslušných odkazech na webu.
Jakékoliv nakládání s fotografiemi, videozáznamy, mapami a textem, nebo jeho částí, kopírování, rozšiřování a jiné užívání obsahu webu je bez souhlasu vydavatele serveru ZAKÁZÁNO!
Pramennou oblastí tohoto údolního potůčku, kterého krás si moc neužijete, neboť jeho téměř 7km dlouhý tok vede převážně I.zónou NPŠ, se dá považovat jižní svah hory Hrb (1074m) asi 6km jižně od Zdíkova. Kilometr východně od Nových Hutí, u bývalé osady Paseka, své vody pojí se Lčovickým potokem a pak se vydává na krátkou pouť velice působivým, plochým a širokým údolím se zvláštní působivostí. Jak jsem již uvedl, bezmála celý jeho tok meandruje veřejnosti nepřístupným územím dvou rašelinišť - prvních zón národního parku: Paseckou slatí a malebnou Chalupskou slatí; na jejím jižním konci, u Borových Lad, se vlévá do Teplé Vltavy.
Opravdu impozantní údolí, kterým Vydří potok protéká, je velice cenným územím Šumavy jak přírodními krásami a zvláštnostmi, tak stopami po činnosti člověka. Jeho délka je kolem 6 kilometrů a šíři můžeme odhadnout v průměru na jeden kilometr. Podél centrální části Vydřího potoku nacházíme již zmíněná rašeliniště a chráněnou lokalitu Pod Šindlovem. Levý okraj ve směru toku tvoří hory Nad Pasekou (1041m), západní svah Klínu (955m), Kamenná (1101m) a západní svah hory Bukovec (1099m). Člověk zde po sobě zanechal osady Paseka, Šindlov s typickou malebnou kapličkou, kdysi jednu z největších šumavských obcí – Nový Svět, Hrabická Lada a České Chalupy. Na pravé straně údolí se na svazích hor Přilba (1219m), Zvěřín (1133m), Jánská hora (1112m) a Kamenáč (1046m), rozprostírají Nové Hutě a osada Svinná Lada. Jižně údolí uzavírá známá rekreační obec Borová Lada. Po druhé světové válce vedla touto oblastí část převaděčské trasy „krále Šumavy“, později označená Státní bezpečností jako „Kanál 54“. V komunistické minulosti byla tato slať téměř zničena jakousi pomatenou „módní vlnou“ bezhlavých meliorací. Rostlinná říše podél toku je zastoupena druhy typickými pro šumavské horské louky, rašeliniště a podmáčené oblasti. Cenností Pasecké slatě je výskyt vzácné formy naší jediné masožravé rostliny - rosnatky okrouhlolisté,anglické. Na chráněném území Pod Šindlovem se vyskytuje vzácný porost jalovce obecného. Chalupská slať je typická svým rašelinným jezírkem, největším svého druhu v ČR. Podrobně se o jednotlivých slatích a chráněných územích zmiňujeme v příslušných odkazech na webu.