Hrad Kašperk

Po celá staletí vévodí svou siluetou okolní krajině.Jeho jméno vzniklo českým zkomolením z původního Karlsberg – Karlova Hora, řadí se mezi nejvýznamnější dochované doklady české    hradní architektury 14.století. Založení hradu souvisí s rýžováním zlata a s rozvojem jeho hlubinné  těžby v horním Pootaví. Z nedalekých Kašperských Hor (původně Reichstein a poté ještě Bergerichstein) plynuly již ve 14. století ze zdejších dolů nemalé zisky do královské pokladnice. Značné úsilí proto v té době věnoval císař a král Karel IV.Karel IV.|||||(1316-1378) patrně nejvýznamnější český panovník, král a římský císař. Syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. rozvoji tzv. Zlaté stezky vedoucí nepřístupnými šumavskými hvozdy a tím vytvoření důležitého obchodního spojení Čech s okolními zeměmi.

S nárůstem hospodářského významu zdejšího kraje rostlo i bezprostřední ohrožení a za vlády  Lucemburků, kdy panovalo trvalé politické napětí se sousedním Bavorskem, stává se ochrana zdejšího území nutností. Roku 1356 byl tedy na strmém výběžku Žďánovské hory na příkaz Karla IV. postaven strážný hrad, jeho magister fabriciae (ředitel stavby) byl Vít Hedvábný. Hrad byl dokončen za pouhých pět let, roku 1361.

Hrad nespravovala přímo královská komora, ale byl pronajímán zástavním držitelům, ti měli právo nejvyšší soudní pravomoci v celém Prácheňském kraji. Prvním držitelem byl údajně až do roku 1378, kdy umírá císař Karel IV.Karel IV.|||||(1316-1378) patrně nejvýznamnější český panovník, král a římský císař. Syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny., jeho přítel arcibiskup a první český kardinál Jan Očko z VlašimiJan Očko z Vlašimi|||||od roku 1351 olomoucký biskup. Pocházel z vlašimského rodu Jankovců.. V této době byla dokončena Zlatá stezka vedoucí do Bavorska.Hrad byl ponechán v zástavě a jeho držitelé se často střídali. Kašperk nebyl nikdy v celé své histori dobyt, dokonce ani za husitských válek, kdy byl v držení rodem ZmrzlíkůZmrzlíků|||||starý český vladycký rod, pocházející ze Svojšína u Stříbra. Podporovali husitské hnutí. ze Svojšína a Orlíka, kteří patřili mezi přívržence Kalicha.   Až do roku 1584 plnila hrad strážní a obranné poslání, přestože byl na tehdejší poměry kladen velký důraz i na pohodlí zdejších zástavních držitelů a tak byl hrad udržován nemalými finančními částkami ve výborném stavu. Po tomto roce roce však začala královská komora zdejší panství rozprodávat a v roce 1616 či 1617 král MatyášMatyáš|||||mladší bratr císaře Rudolfa II., byl ctižádostivým synem Maxmiliána II. a Marie Španělské. hrad prodal kašperskohorským měšťanům.V těchto letech už se však hrad příliš neudržoval a provedené opravy ho nemohly uvést do původního stavu, navíc po třicetileté válce přikázal císař rozbořit všechny pevné hrady v Čechách a tak byl i Kašperk v roce 1655 pobořen a částečně rozebrán měšťany. Od té doby hrad chátrá v postatě až do 70. let 20. století, kdy stát začal usilovat o jeho záchranu a zpřístupnění veřejnosti této středověké památky. Od roku 1994 je jeho vlastníkem i provozovatelem město Kašperské Hory.

Kašperk podle pověstí patří k našim nejstrašidelnějším hradům. Bez  ohledu na denní či noční hodinu se tu prý stále něco děje, straší tu duše padlých vojáků z třicetileté války, obětí ďábla i nešťastných, hrabivých hledačů pokladů, zjevuje se tu přízrak černého koně s ohnivou ohlávkou.

Z mnoha hledačů pokladů uspěl  před dávnými lety jen jeden  odvážný řezník. Vypravil se do Kašperských Hor na trh, ale nesehnal nocleh a tak se vydal, přes všechna varování místních obyvatel, do zřícenin hradu.

Taky se uložil ke spánku, ale mnoho toho nenaspal, o půlnoci se mu zjevil šedivý zarostlý stařec. Mlčky mu pokynul a sešli spolu do podzemí, kde ležela hromada zlaťáků. Stařec přikázal peníze spravedlivě rozdělit na tři díly. Řezník rozpočítával, dokud mu nezbyla poslední mince, tu pak řeznickou sekyrou rozťal na tři díly, stařec byl spokojen, jeho duše našla klid a to dovedl ocenit...jednu třetinu si nechal, jednu dal řezníkovi a třetí poslal městské chudině.

Jeho zdi poskytly skvělé kulisy známé pohádce režiséra Jiřího Stracha : Anděl Páně

Pustý hrádek

Na jihovýchodě nedaleko hradu, asi 0,5km, jsou ještě patrné zbytky tzv. Pustého hrádku, patrně jde o předsunuté opevnění vlastního hradu. Původně zde stála pětiboká věž, která vznikla patrně současně s hradem a strážila jeho přístupovou cestu. Nově vystavěné dřevěné schodiště zpříjemňuje výstup a z výšky 924 m n.m. se poté nabízí nádherný výhled na samotný Kašperk a okolní Šumavu.

K zániku hrádku se váže legenda: na hrádku prý žilo pět rytířů. Jeden z nich sledoval jednoho dne z hradu zvláštní podívanou - v lese pod hradem se honilo pět jelenů a pět srnců, až se jeden z jelenů zapletl parožím do křoví a nemohl se vyprostit. Rytíř si vzal zbraň a jelena bez potíží skolil, z rány se vylíhnul ďábel a posypal rytíře čímsi žhavým, ten se na místě proměnil v čerta a zmizel. V noci pak do ložnice zbylých rytířů vniklo strašidlo s kosou a chtělo je zabít, muži se chopili svých mečů, odhodlaní se bránit, v tom se jim však pod nohama začala propadat podlaha. Hrad se zřítil a pohřbil ve svých zdech všechno živé na hradě.