Osule (Vosule)

(zřícenina nedostavěného královského hradu)

Nad údolím potoka vypíná se k znamenité výši vrch Vosule (Osule) homolovitého tvaru, který jest borovým lesem porostlý. Od jihu a východu vystupuje hora tato příkře, k ostatním stranám kloní se mírněji v jednotvárnou pláň. Na západním boku jest několik domků, které se jmenují po vrchu Vosulí, neboť tak se hoře již ve 14. věku říkalo. Od Vitějic vine se nahoru stará cesta, kudy se s hradu do vesnice a do kostela jezdívalo, ale na vrchu samém ji nelze již znáti. Na temeně totiž úzkém a nepříliš dlouhém stával hrad, po němž zbyly jen praskrovné známky. Pokud souditi lze z jediného zbytku, byl z kamene a vápna postaven, ale nynější rozvaliny vyhlížejí tak, jako by to byly zbytky kamenných valů. Pokud lze prošlapovati hradiště mlázím zarostlé, šly zdi do čtverhranu, zavírajíce prostoru nevelikou, z níž čásť byla obydlím. Před tím jest prázdné městiště úzké, jako nějaké předhradí.

(August Sedláček, Hrady…díl.7)

Popis zříceniny nedostavěného hradu Osule, tak jak jej ve svém unikátním díle uvedl profesor Sedláček na konci 19. století, bychom mohli použít i dnes. Hrad založil patrně Přemysl Otakar II. v polovině 13.stol. Po jeho smrti byla stavba zastavena a při povstání Vítkovců v roce 1276 je hrad pobořen. K poboření hradu došlo zřejmě z důvodu prevence proti zneužití. Do roku 1283, kdy jej získává Jan z Michalovic, zůstává v královském majetku. Na počátku 14.stol. je v držení pánů z Újezda, kteří hrad po roce 1317 vyměnili s Bavorem II. ze Strakonic za hrad Pořešín (na Kaplicku).  Již v té době Osule ztrácí zcela na významu a z důvodu, aby se nestal útočištěm loupežníků, je dále bořen a likvidován, zejména v době, kdy Vitějovice a okolí získali Rožmberkové.

Hrad měl dvojvěžovou dispozici (obdobně jako Kašperk), věže byly válcového půdorysu. Severní, přístupovou část, chránila věž na níž navazoval nevelký prostor předhradí a pak vlastní hrad lichoběžníkového tvaru, jehož rozlehlé nádvoří obklopovala palácová křídla. Na jižní straně stála druhá věž. Do dnešní doby se zachovala asi 2 m vysoká zdiva obou věží a části zdiva hradního paláce. V roce 1985 zde proběhl rozsáhlý archeologický výzkum, který označil, do té doby poměrně nepovšimnutou významnou památku, za jednu z nejunikátnějších středověkých hradních architektur v Čechách.

Vrch Osule leží asi 5 km severovýchodně od Prachatic, nedaleko obce VitějoviceVitějovice|||||obec v okrese Prachatice, první písemná zmínka o ní pochází z roku 1283, na návsi kostel sv. Markéty z roku 1743. V blízkosti je známá křižovatka silnic na místě setkání pěti armád. Přístup na zříceninu je po modré turistické značce vedoucí původní starou cestou mezi obcemi Vitějovice a Osule. Odbočka k hradu je z polní křižovatky u Božích muk (u bývalého, nedávno vyhořelého, statku). Po necelém 0,5 km vystoupáte na kuželovitý vrchol Osule se zbytky stavby. Na svahu kopce jsou zcela zřetelné pozůstatky třístupňových valů (na prostředním stopy po archeologické sondě), které dosvědčují, že místo bylo osídleno již podstatně dříve a hrad byl postaven na místě bývalého slovanského, možná keltského, hradiště. Kopec je porostlý převážně starými bory a buky s poměrně hojným výskytem lýkovce jedovatého.