Kaple Panny Marie Lurdské

Lesní pěšinou za chrobolským kostelem dojdete na kouzelné místo u "Svatého pramene" s poutní kaplí Panny Marie Lurdské, která se Vám ukáže v celé své nádheře. Ani náhodou neuvěříte, že ještě před rokem 2003 tu stála ruina určená zubem času a lidskou hloupostí k naprosté zkáze.

Kaple byla postavena díky odkazu paní Rosalie Zierlingerové, vdovy pocházející z ChrobolChrobol|||||původní osada patřila klášteru Zlatá Koruna, první písemná zmínka pochází z roku 1317. Její muž František zahynul v roce 1890 při lesních pracích pod padajícím stromem. Jejich manželství bylo bezdětné a tak se paní Rosalie, v té době již těžce nemocná tuberkulozou, přestěhovala ke své sestře Kateřině Bartošové do ChrobolChrobol|||||původní osada patřila klášteru Zlatá Koruna, první písemná zmínka pochází z roku 1317 č.p. 35. Část majetku po manželovi použila na dobročinné účely a v roce 1900 věnovala 12.000,- rakouských korun na stavbu této poutní kaple. Název "U svatého pramene" byl odvozen od léčivé studánky vedle kaple, jejíž voda prý prospívá především očním nemocem.

Sama paní Rosalie se dostavby kaple ovšem nedočkala, zemřela 19.srpna 1901 na tuberkulozu a kaple byla dokončena až v letech 1902-1903. Stavební plány novogotické kaple zhotovil Rudolf Moser z Prachatic, který měl též nad celou stavbou dozor. Provedení stavby v rozsahu stanovených nákladů dostal na starost zednický mistr Johann Reindl z Malonin. Zdejší novogotický oltář pochází z dílny Ludwiga Schönbauera v Českém Krumlově, na něm stála socha Panny Marie Lurdské od sochaře Ferdinanda Demetze ze St. Ulrich-Gröden (jižní Tyroly). Byla sem umístěna, protože podle pověsti se právě tady Panna Maria Lurdská zjevila slepé poutnici, která si v místní studánce omyla nemocné oči a první koho poté spatřila byla právě Maria.

Tento sakrální klenot chrobolské obce se stal centrem náboženského života celé oblasti a místem klidných modliteb a zamyšlení. Později sem byla přenesena tradice poutí od farního kostela v Chrobolech, tyto poutě se těšily velké oblibě nejen místních, ale též obyvatel celého širokého okolí. Po násilném vysídlení většiny německých obyvatel v letech 1946-1947 byla kaple v čase komunistické totality odsouzena k zániku. Obnovena byla až v roce 2003 společnými silami chrobolských a německých občanů.

Vysídlení německých obyvatel zachycuje ve svých verších Josef Dichtl - v roce 1933 vysvěcený na kněze v Českých Budějovicích. Po skončení války byl jako farář obce Chroboly odvlečen spolu se svými farníky do prachatického sběrného tábora a poté vysídlen.