Kostel sv. Martina na Novém Světě

Nový Svět (původní název: Neugebäu, zal. kolem r. 1752) najdeme nedaleko Borových Lad při silnici z Vimperka. Dnes již nic nenasvědčuje tomu, že ještě po druhé světové válce to byla jedna z největších šumavských, správních a farních obcí. Katastrálně se Nový Svět rozkládal na ploše 5730 hektarů, stálo zde 253 domů, kostel, fara a tři kaple. Do správy obce patřilo 11 vesnic a osad, v roce 1930 čítala obec 1591 obyvatel. Dominantou byl kostel sv. Martina.

Naděje na rekonstrukci

Pozdně barokní kostel sv. Martina na Novém Světě byl postaven v letech 1796 – 97 poblíž místa, kde stávala původní dřevěná kaple sv. Ducha. Autorem návrhu byl J. Binder z Vimperka, stavbu vedl bavorský stavitel J. Hainzer. K částečným úpravám došlo v letech 1906 – 07. Po roce 1946 byli vyhnáni původní obyvatelé a tak kostel i s přilehlým hřbitovem postupně, bohužel, ztrácel na významu (nikoliv historickém). Za dob komunistických vlád byl  vandalsky ničen a v roce 1976 odstřelen. Co předcházelo jeho likvidaci nám napoví dokumentace z posledního období existence kostela, tedy z let 1966 – 76.

Začátkem roku 1966 ještě existovala reálná naděje na záchranu kostela sv. Martina. Odbor školství a kultury tehdejšího Okresního národního výboru (ONV) v Prachaticích, ve svém dopise z 1. 3. 1966, zaslaném Krajskému středisku státní památkové péče a ochrany přírody v Českých Budějovicích, žádá o vyjádření k využití kostela na Novém Světě. V odpovědi ze dne 23. 5. 1966 Krajské středisko sděluje, že objekt kostela je ve státním soupisu památek a tudíž se na něj vztahuje ochrana podle zákona a z toho důvodu není možné dát souhlas k demolici. Dále uvádí, že kostel je situován ve Chráněné krajinné oblasti Šumava (CHKO) na urbanisticky významném místě a jeho zachování je žádoucí nejen z důvodů památkových a krajinářských, ale i z hlediska podpory turistického ruchu v oblasti. V další části spisu je prachatickému odboru kultury vytýkáno, že nebyla provedena potřebná opatření k zajištění a zabezpečení kostela jako památky. Krajské středisko navrhuje, aby objekt, vzhledem k tomu, že již neslouží k bohoslužebným účelům, byl po projednání s církevními činiteli vyjmut z církevního užívání a po dohodě s CHKO a Jihočeským muzeem v něm byl instalovaný depozitář muzejních exponátů z šumavské oblasti.

Podnět Okresní prokuratuře

Více než rok poté prováděli na odboru školství a kultury ONV v Prachaticích kroky vedoucí k opravě kostela. O ignorantském přístupu podniků oslovených v souvislosti s těmito opravami svědčí dopis odboru kultury ONV Okresní prokuratuře v Prachaticích z 10. 11. 1967, ve kterém je poukazováno na tyto skutečnosti:

Dvě objednávky obdržel Okresní stavební podnik v Prachaticích. Jedna (1966) se týkala oprav kostelů na Novém Světě, Kvildě, ve Volarech a také kostela sv. Magdaleny na Spálenci u Zbytin. Druhá písemná žádost (5.7.1967) se týkala vypracování rozpočtu a provedení oprav dvou památkově chráněných kostelů v Horní Vltavici a Volarech v roce 1968. Ani na jednu objednávku stavební podnik neodpověděl, též opravy zmíněných objektů nezařadil do plánu oprav. Své vyjádření zaslal až 7. 11. 1967 a svoji ignoraci vysvětluje nedostatkem výrobní kapacity, které prý využívá na důležitější práce. Ani Jihočeský podnik pro údržbu památek v Táboře, zřízený právě za účelem těchto oprav, od roku 1962 na žádosti nereagoval.

V podání prokuratuře se také poukazuje na skutečnost, kdy Krajské středisko památkové péče navrhlo znemožnit přístup vandalů do prostoru kostela sv. Martina. Přestože byly na tyto práce získány prostředky, nepodařilo se, pro změnu, zajistit materiál.

Okresní prokuratura učinila ve věci devastace kostela na Novém Světě šetření, o jehož výsledcích písemně informuje ONV v Prachaticích dne 12. 9. 1967. Mimo jiné uvádí, že bylo zjištěno záměrné poškozování uvedené kulturní památky. Byly zajištěny osoby, které se na devastaci kostela podílely. Místní vandalové rozkradli dřevěné části střechy a krovu, které používali jako topivo v domácnostech, zároveň bezdůvodně ničili vnitřní zařízení kostela i zdivo. Počínání těchto osob označila prokuratura za zavrženíhodné a doporučila, mimo vyšetření jejich činnosti orgány tehdejší Veřejné bezpečnosti, aby se ničemové finančně podíleli na opravě objektu. V závěru zprávy je doporučení, aby zainteresovanými orgány byla zpracovaná koncepce renovace kostela sv. Martina, jako kulturní památky.