Velhartice

Jako rodové sídlo pánů z Velhartic byl původní  hrad založen mezi roky 1290 až 1310. Celou stavbu započal Bohumil z Budětic a po něm dva Buškové (již psáni z Velhartic), oba oblíbení a věrní komorníci krále a císaře Karla lV.

Velhartice jsou krásnou ukázkou českého gotického hradu, vystavěného na skalním ostrohu obtékaného říčkou Ostružnou. Je to jedno z nejkrásnějších pošumavských údolí, které tato říčka vytváří. Dominantu stavby tvoří zbytky středověkého hradu pojmenovaného Rajský dům a přední věž zvaná Putna, vzájemně spojenými mohutným kamenným mostem se čtyřmi lomenými oblouky, stavby jsou vystavěny z červenohnědé ruly. Zajímavostí mostu je, že nedoléhá ani k jedné z budov, byl s nimi spojen dřevěnými padacími můstky, což bylo součástí obranných opatření. Na Rajský dům ještě navazuje stavba novějšího renesančního Huertova křídla (palác pochází ze 17. století)

Obranyschopnost hradu byla později v 15. století ještě zvýšena výstavbou hradby obepínající celou severovýchodní a jihozápadní stranu hradu, přecházející v hluboký, do skály vytesaný hradní příkop. Součástí této hradby je brána s širokým gotickým portálem, kterou se vstupuje do hradu a tehdy moderní flankovací (umožňující boční palbu) a hrotité bašty, které umožňovaly účinnější a efektivnější obranu hradeb. Přechod přes hradní příkop umožňoval dřevěný padací most.

V držení pánů z Velhartic zůstal hrad do roku 1390, kdy rod velhartických vymírá po meči posledním Janem z Velhartic a sňatkem přešel do majetku Jana z Hradce, jehož syn Menhart, nejvyšší purkrabí Království českého, zarytý odpůrce Jiřího z Poděbrad, často sídlil ve Velharticích. Ukryl zde tajně české korunovační klenoty, ke kterým měl díky své funkci přístup, aby znemožnil korunovaci Jiřího z Poděbrad za českého krále. Jedním z dalších významných držitelů panství byl v 15. století Zdeněk Lev z Rožmitálu, který pro velhartické panství získal nová privilegia. (např. možnost těžit drahé kovy) Po třicetileté válce přechází hrad a celé panství konfiskací do držení generála Martina de HoefHuerta. V této době dochází k opravám a výstavbě nového renesančního paláce. (Huertovo křídlo) Jméno Martina de HoefHuerty provází mnoho hrůzostrašných pověstí: se svými třiceti jezdci tvrdě rekatolizoval zdejší kraj, že však jeho působení nebylo pro poddané jen pouhým utrpením dokazuje to, že pro velhartické zrušil robotu.

Po mnohaletém úsilí byly postupně pro veřejnost zpřístupněny jednotlivé partie hradních staveb i zámku, návštěvník může obdivovat jak středověk, tak se zatoulat na zámku do života renesanční šlechty. Celý malebný areál hradu se stává stále více předmětem obdivu mnoha návštěvníků domácích i zahraničních, jak si to originalita zdejšího hradu a krása zdejšího okolí zasluhuje. Pro milovníky procházek stojí ještě za zmínku velhartická naučná stezka, která je vhodná i pro méně zdatné. Začíná na parkovišti pod hradem, provede Vás po Velharticích a též místními lesy, cestou se naskytne několik zajímavých výhledů na hrad, prochází kolem štoly, chaty Jana Wericha a potoka, kde mistr chytal ryby. Stezku lze projít mírným tempem za půl druhé hodiny.

Hrad je otevřen tradičně od dubna do října mimo pondělí.