Hrad Rabí

Největší hradní zřícenina v Čechách je výraznou dominantou horního Pootaví. Leží na vápencovém kopci nad stejnojmennou obcí, asi 9 km severovýchodně od Sušice ve výšce 478 m n. m. Impozatně shlíží z nevysokého kopce do okolní krajiny a vybízí k návštěvě svých i po staletích dochovaných zdí, aby vyprávěla svůj příběh.

Jádro hradu vzniklo patrně na začátku 13. století jako strážní a obytná věž. Předpokládá se, že měl za úkol chránit obchodní cestu spojující Sušici a Horažďovice a patrně též bohatá rýžoviště zlata podél řeky Otavy. O jeho zakladatelích nemáme žádné písemné doklady. Pravděpodobně byl založen německými hrabaty z Bogenu a později využíván Wittelsbachy, území kolem Sušice totiž patřilo v letech 1124 až 1273 Bavorsku. Koncem 13. století se celé území stalo opět součástí českého království a hrad, pořád ještě pravděpodobně pouze strážní věž, se stává majetkem pánů z Velhartic.

Až téměř o století později vstupuje Rabí do psaných dějin, roku 1380 byli doloženými pány na Rabí Rýzmberkové. Švihovští z Rýzmberka získali hrad možná koupí, možná prostřednictvím příbuzenských vztahů. Na přelomu 14. - 15. století byl hrad konečně kompletně přestavěn a opevněn tak, že patřil mezi nejpevnější a nejsilnější hrady v Čechách. Stalo se to asi v důsledku bojů mezi stoupenci krále Václava lV. a členy panské jednoty, k nimž patřil tehdejší majitel Rabí Břeněk Švihovský z Rýzmberka. Dalším významným majitelem byl Jan z Rýzmberka, který byl velkým odpůrcem husitů a tak byl hrad dvakrát obléhán a dobyt husitskými vojsky (stalo se to v letech 1420 a 1421). Při druhém obléhání tu Jan Žižka přišel o své druhé oko a tak Rabí získalo svou pověst.

Další rozsáhlou opevňovací přestavbou prošel hrad za vlády Půty ll. Švihovského z Rýzmberka, nejvyššího zemského soudce, ten měl vlivné postavení a obrovské bohatství. Přestavba probíhala patrně za účasti architekta Benedikta Rejta. Celý hradní komplex byl obehnán mohutnou obrannou zdí se systémem předsunutých dělových bašt, na svou dobu nebývale rozsáhlou a pevnou. Půtovi synové se však navzdory otcovu bohatství nesmírně zadlužili a postupně odprodávali rodinný majetek. Roku 1548 prodali i hrad Rabí. Ten poté rychle střídá majitele a v důsledku toho i chátrá. Nikdo se tu už neusadil nastálo. Okolo roku 1720 zachvátil hrad rozsáhlý požár a zkázu dokonal i fakt, že volně přístupný hrad sloužil jako zdroj stavebního kamene pro okolní obyvatele. Poslední majitelé Lamberkové darovali zříceninu v roce 1920 Spolku pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v Horažďovicích. V této době proběhly první záchranné práce na opravě, v roce 1954 byl hrad zestátněn a v roce 1978 vyhlášen národní kulturní památkou.