Sušice  

Sušice

Jako osada při rýžovišti zlata na řece Otavě vznikla Sušice již v 8. století.Dávné osídlení připomínají pohřebiště na východním svahu Svatoboru (845m n.m.)

Až do 13. století bylo rozvíjející se městečko v majetku bavorských hrabat, k Čechám bylo trvale připojeno právě ve 13. století. Brzy poté se stalo městem královským a jako takové bylo důkladně opevněno. Po bitvě na Bílé Hoře byla většina majetku města zkonfiskována a velký požár v roce 1707 dokonal dílo - většina starobylých památek byla poškozena nebo dokonce úplně zničena.

Přestože husitská Sušice zaplatila za svoje sympatie, dochovaly se zde pro nás historicky velmi cenné a zajímavé církevní památky.

Arciděkanský kostel sv. Václava

(při bývalé městské hradbě na jižním okraji historického jádra)

Je to největší církevní památka v Sušici, pochází z první poloviny 14. století, kdy byl postaven jako gotická trojlodní bazilika. Tehdy byl kostel součástí obvodových zdí tvořících opevnění. Jako sakristie byla při jeho stavbě použita původní kaple ze 13. století a na přestavbu a výstavbu nového kostela dalo deset biskupů v Římě v roce 1296 odpustky, další pak byly kostelu věnovány v roce 1359. Po požáru města v roce 1464 byl přestavěn. Zřítila se mu totiž hlavní věž a část lodní klenby, menší věž na severní straně byla rozšířena a zvýšena roku 1773 domácím zednickým misterm J. Mirwaldem. Další přestavba pochází z let 1884-1885, kdy byla provedena jeho regotizace, přestavbu vedl A. Persein. Dispozici tvoří nepravidelné trojlodí s převýšenou a širší hlavní lodí. Na oltáři jsou umístěny cenné sochy pocházející z roku 1659 a oltářní obraz patrona České země sv. Václava je z roku 1861. Ve věži visí barokní umíráček z roku 1687 od J. Francka a nový zvon z roku 1947 od Rudolfa Manouška.

Kapucínský klášter a kostel sv. Felixe

Na předměstí stojí bývalý kapucínský klášter s kostelem sv. Felixe. Ten pochází z let 1654-1655 a byl postaven pro posílení věřících a potlačení šířícího se protestanství, stavbu finančně podpořil Jindřich Libštejnský z Kolovrat. Původně zde stály jen jednoduché budovy jak vyžadovaly stanovy řádu, později byla ještě přistavěna kaple sv. Kalvárie. V roce 1649 sem byl darován Jindřichem Michalem Hýzrlem obraz Bolestné Panny Marie považovaný za zázračný. Za zmínku stojí i sluneční hodiny na jižní zdi kostela, pocházející z roku 1731. Kostel se již od počátku stal cílem početných poutí. Jako jedna z mála staveb nebyl za požáru v roce 1707 poškozen.

V klášteře žilo jen asi 15 - 20 příslušníků řádu, v roce 1950 byli řeholníci vyhnáni a stavba sloužila československé armádě až do roku 1993.

Hřbitovní kostel Panny Marie

(Horní předměstí, východně od mostu přes Otavu, Mariánská ulice)

Předpokládá se, že jde o původní klášterní kostel obutých augustiánů a pozdější špitální kostel křižovníků s červenou hvězdou. Stavba nebyla nikdy dokončena, realizován byl pouze pětiboký, uzavřený presbytář. Kostel pochází ze 14. století, přesněji - byl založen roku 1352 a je zasvěcen Panně Marii. V 15. století k němu byl přistavěna Kabátovská kaple na čtvercovém půdorysu, která je považována za nejcennější část kostela. Má typickou gotickou hvězdovou klenbu a řezaný oltář z doby kolem roku 1700. Roku 1691 byla přistavěna patrová Gerlovská kaple, která tvoří předsíň sakristie. V roce 1851 byla ke kostelu přistavěna věž. Celý kostel byl obnoven roku 1944 a poslední větší oprava proběhla v roce 2000, hřbitov kolem kostela byl zrušen.

Kaple Anděla Strážce

(Horní předměstí, severovýchodně nad městem, na vrchu Stráž)

Nad městem na kopci Stráž stojí barokní kaple Anděla Strážce z let 1682-1683 s rozsáhlými ambity, které byly přistavěny v roce 1735. Jedná se o raně barokní čtvercovou kapli, která byla postavena sušickými kapucíny a ti u ní také od počátku vykonávali duchovní správu.Byla zrušena v roce 1791, ale díky tomu, že ji vykoupil sušický děkan Prokop Harrer, byla již roku 1799 znovu otevřena. Kaple je otevřena každoročně o sušické pouti první neděli v září.

Židovský hřbitov

Ve výčtu sušických církevních památek  nelze nezmínit židovský hřbitov nacházející se mezi hradební zdí a okružní komunikací. Původně byl založen pod městským opevněním v roce 1626. Později byl rozšiřován v 17., 18. a 19. stol. Nejstarší čitelný náhrobek pochází z r. 1708, pohřby se tu konaly až do r. 1875. Velmi cenný hřbitov s náhrobky barokního a klasicistního typu. V letech 1987-88 byl opraven.
Dnes je významnou kulturní památkou.

 
Jakékoliv nakládání s fotografiemi, videozáznamy, mapami a textem, nebo jeho částí, kopírování, rozšiřování a jiné užívání obsahu webu je bez souhlasu vydavatele serveru ZAKÁZÁNO!