Zámek Kratochvíle

Je výrazem okázalé velkorysosti předního velmože českého království Viléma z Rožmberka, představuje jeden z klenotů stavitelského a dekoračního umění renesanční doby v Čechách. Jako rozmarné zastavení ve shonu života nás vybízí k zastavení a zamyšlení, uposlechněme této výzvy a přemýšlejme chvíli o dávných příbězích, láskách, vášních, životech a osudech ze vzdálených časů.

Na místě dnešního zámeckého komplexu, který nalezneme u hlavní silnice 2km severozápadně od Netolic, stával původně hospodářský dvůr (nazývaný Leptáč). Ten věnoval Vilém z Rožmberka v roce 1569 známému budovateli jihočeských rybníků Jakubovi Krčínovi z Jelčan. Krčín tu postavil nový dvůr a rozsáhlou loveckou oboru, to se rožmberskému velmoži natolik zalíbilo, že o deset let později v roce 1579 směnil s Krčínem zdejší panství za městečko Sedlčany s deseti vesnicemi.

V roce 1583 pověřil vlašského stavitele Baltazara Maggiho z Argona výstavbou loveckého zámečku po italském vzoru. Protože byl všude kolem hlavně bažinatý podklad, byla celá stavba velmi náročná, přesto byla dokončena v obdivuhodně krátké době šesti let (1583-1589) a to včetně rozsáhlé štukové a malířské výzdoby. Tou byli pověřeni italský štukatér Antonio Melena a malíř Georg Widmann. K technickým zajímavostem patří, že stavba byla provedena na olšových a dubových pilotech, které v bažinatém terénu postupně zkameněly.

Roku 1592 Vilém z Rožmberka zemřel a českokrumlovské panství, jehož součástí byla i Kratochvíle, zdědil poslední vladař domu rožmberského, Petr Vok. Ten dal příkaz dokončit zahradu mezi vilou a tvrzí Leptáč. Za jeho vlády byly v oboře chováni hřebci, ale také velbloudi. Stavební práce na Kratochvíli pokračovaly až do roku 1595, kdy byla stavba letohrádku ukončena položením prejzových stříšek na ohradní zdi. Rožmberský rod však byl rozmařilým způsobem života posledních Rožmberků značně zadlužen, což se Petr Vok snažil řešit rozprodáváním okrajových částí panství. To však na obrovské dluhy nestačilo a tak v roce 1601 odprodává celé českokrumlovské panství císaři Rudolfu ll. Tak do majetku královské koruny přechází i letohrádek Kratochvíle. Při vpádu vojsk pasovského arcibiskupa Leopolda byla Kratochvíle vyloupena a značně poškozena, zvěř v oboře byla zcela vybita.

V roce 1719 přešla Kratochvíle spolu s krumlovským panstvím do rukou nových majitelů - Schwarzenbergů. Za knížete Josefa Adama v letech 1762 - 1764 byla snesena původní renesanční střecha a vybudována dnešní dvojitá mansardová, přičemž vzala za své lunetová římsa i původní komíny. Při přestavbě byly též vybourány podkrovní pokojíky, určené Vilémem z Rožmberka za obydlí fraucimoru.

Za zmínku zcela jistě stojí i ojedinělá zámecká zahrada:
při projektování letohrádku Kratochvíle vycházel jeho tvůrce Baltazare Maggi z manýristického renesančního náhledu. Promyšlené vodní hospodářství, napájené ze sousedního rybníka, svědčí o realizační spoluúčasti Jakuba Krčína z Jelčan, regenta panství. Ostrov s letohrádkem sloužil jako zahrada. Na obraze J. Verleho jsou zachyceny ovocné stromy na obvodu i v prostoru zahrady mezi záhony. Verlův obraz také potvrzuje existenci kruhové nádrže ve středu zahrady, doložené nálezem zbytků dřevěného potrubí.

V roce 1981 byla na Kratochvíli zřízena expozice Krátkého filmu Praha. Vzhledem k úpravám interiérů ve prospěch nové expozice byla většina mobiliáře převezena do Krajského depozitáře v Třeboni. Na Kratochvíli zůstalo jen několik předmětů (např. Verleho Veduta Kratochvíle), připomínající původní historickou náznakovou expozici. Expozice ve vile byla zaměřena na animovaný krátkometrážní film pro děti, názorně seznamující s technologickými principy výroby kresleného, ploškového a loutkového filmu a s jeho autory.