Z výletu na Černé jezero

Ahojky všem :-) Tak tentokrát se nám víkend moc nepovedl. Obloha potemnělá, těžké mraky, déšť... Počasí jak dělané pro melancholiky. Také má své kouzlo, ale... To minulou sobotu to vypadalo úplně jinak. Jasno, sem tam nějaký ten sympatický mráček roztodivného tvaru a horko... Zůstat v rozpáleném dusném městě by znamenalo pěkně se podusit ve vlastní šťávě... :-))) Tak tedy honem ven a nejlépe někam nahoru do přírody. Vybrala jsem si klasiku, výlet na Černé jezero a dál na Bílou Strž. Ti, kteří znají tuto část Šumavy, dobře vědí, jak je tam krásně a navíc pohled na vodu uklidňuje a chladí...

Putování začíná na železniční stanici Špičák. Po důkladném prozkoumání rozcestníku a mapy se vydávám přes sportovní areál na Špičáku, pod lanovkou na Weissově louce na Špičacké sedlo. Zuby nehty se držím červené turistické značky, protože jestli ji ztratím, tak... :-))) Jsem totiž schopna zabloudit ve městě na náměstí... Špičácké sedlo je důležitá křižovatka turistických cest. Za chvíli míním pokračovat dál na Černé jezero, ale momentálně zkoumám soukromý rybníček plný ryb... Třeba by se daly vyfotit?? Přibližuji se k hladině víc a víc a ... radši už nebudu riskovat... Pokud by mě zradila kolena, tak.... No, rovnou po hlavě... :-DDD)))))) A tady zas takové horko není... Ještě popovídat s paní, která na parkovišti prodává vlastnoručně vyrobenou bižuterii, mimochodem oceněnou značkou "Šumava - originální produkt" a po žluté značce pohodlnou cestou rovnou k jezeru. Přibližně v polovině trasy vykukuje z lesa stavba vyrovnávací komory elektrárny Černého jezera. Tak se tam podíváme... Pár fotek a zase zpátky na cestu a ouha!!! Rovnou po zadku!!! :-D))) Přistála jsem dole přesně před dvěma turisty, ale ani se nelekli... :-D))) Zřejmě jim to přišlo normální.

A jsem u jezera, letos tady dokonce prodávají zmrzlinu... Vcelku je klid, tak si tak brouzdám okolo, pokecám s kačerem, který na okraji jezera podřimuje a pokračuji na Bílou Strž. Po červené... Bílá Strž je národní přírodní rezervace, kterou protéká Bílý potok a vytváří zde několik vodopádů. Největší z nich má 13 metrů a vede k němu odbočka ze značené turistické cesty na vyhlídkovou plošinu. Opírám se o dřevěné zábradlí na jejím konci a už jenom vnímám... Je to nádhera, rázem jste v jiném světě... Jsem tu úplně sama, nikdo mě neruší.. Vydržela bych tu donekonečna! Ale musím dál, tak ještě pár fotek a zpátky na cestu... Vydávám se po žluté a míním zakončit své putování v Hamrech... No, plán dobrý, ale... Ke slovu se totiž přihlásil můj "totální orientační nesmysl". Trpím jim už léta a vcelku jsem si zvykla, přesto je ode mě velká opovážlivost vydávat se na cesty sama... :-))) A tak dostávám opět za vyučenou... Zatím ještě pohoda, procházím přes rozcestí "Pod Statečkem" a u Bílého potoka vznikají další obrázky do sbírky. Pokračuji dále po žluté a najednou... Kde je další značka, hrome???? Už jsem ji dlouho neviděla, přece jsem neměla kde sejít... Záhada, nějaký tajemný skřítek Bludimír se mnou zlomyslně laškuje... Tak fajn, jen si posluž, však já si poradím... :-DDD))))) A vyšlo to, ikdyž opravdu jen náhodou... Asi po půlhodinové chůzi vidím rozcestí s poměrně slušnou asfaltovou cestou. Tohle už přece někam mezi lidi vést musí.... Je stále krásně, také už jsem vystoupala poměrně dost nahoru, jak se tak rozhlížím kolem..., no...... Nebudu to protahovat, našla jsem se...:-DDD))))) Po další půlhodince mě zmíněná cesta dovedla na malé rozcestíčko, těsně před Černým jezerem... Jejéééééé, tady už jsem byla! No, nevadí, podívám se ještě, jak jezeru sluší večerní šaty :-) a protože se začíná zatahovat, honem již známou cestou na Špičácké sedlo a dále na Špičák... Bylo to tak tak, sotva jsem doběhla na nádraží začalo pršet... Nevadí, pod střechou už se to vydrží... Když si dnes prohlížím ve svém počítači fotky z oné výpravy a vzpomínám na své putování, je mi fajn... Jak jen to trochu půjde, vyrazím znovu... A co vy, doufám, že se nenecháte zahanbit ;-)... Pro jistotu malé upozornění na závěr: Pozor na skřítka Bludimíra!!!!!!!!!! :-DDD)))))))

Napsala: Eva Desenská