Slovník - Vše
| Pojem | Popis |
|---|---|
| Albrechtice (Albrechtec) |
Velice stará obec. Již v roce 1179 daroval král Vladislav ves i s původním dřevěným kostelíkem bavorskému klášteru ve Windbergu. Kostel v témže roce vysvětil solnohradský arcibiskup Adalbert (Vojtěch), který byl synem Vladislava II. Vysvěcení se zúčastnil windberský „frater hospitalis“ Albert. V souvislosti s oběma jmény je uváděn název vsi. Dnešní raně gotický kostel Panny Marie a sv. Petra a Pavla pochází z doby kolem r. 1235 a tvoří významnou dominantu krajiny. Ve vsi lidová architektura, u kostela památný topol černý a lípa velkolistá. V okolí obce chráněná podhorská louka - národní přírodní rezervace Pastviště U Finů (viz. heslo), halštatsko-laténské hradiště Sedlo (viz. heslo) s rozhlednou postavenou na vrcholu hory v r. 2009 a hrad Kašperk (viz. heslo). Poloha místa: 6km jihovýchodně od Sušice. |
| Albrechtovice (pův. Albrechtslag) |
Bývalá soumarská osada na Zlaté stezce (viz. heslo), 2km jz.od Libínského Sedla (viz. heslo). První zmínka pochází z roku 1456, osada existovala po celou dobu trvání prachatické větve Zlaté stezky. Severně od obce vedla přes Albrechtovický kopec linie bývalého pohraničního obranného opevnění; četné železobetonové pevnůstky – řopíky (viz.heslo), jeden (při silnici směrem na Dobrou Vodu a Záblatí) zrekonstruován. |
| Alej smíření |
Byla založena v roce 2002 v místě bývalé osady Talfova Huť (Tafelhütte) a připomíná bezproblémové soužití Čechů a Němců. Obydlené usedlosti, které tu stály ještě po 2.světové válce, byly zcela demolovány v roce 1958. Alej tvoří duby, lípy a jabloně. Symbolické památníky a kříže. Poloha: 1km jv.od osady Korkusova Huť (viz.heslo). |
| Alpská vyhlídka (Bučina) |
Jedna z nejkrásnějších pozemních alpských vyhlídek na Šumavě. Nabízí výhled na bavorskou část Šumavy a komplex Trojmezí. Za dobré viditelnosti zaplňuje celý obzor panorama Alp s výrazně zřetelnou skupinou štítů kolem Dachsteinu. |
| Alpská vyhlídka (u Lipky) |
Výhledové místo na jižním svahu hory Bukovec (Nový Svět) s překrásným výhledem na části Šumavy: Trojmezí a hory v okolí Strážného, Kubovy Huti a Borových Lad, za dobré viditelnosti výhled na Alpy s nejvýraznějším štítem Watzmann. Poloha místa: 200m nad silnicí mezi Hrabickými Ladami a Lipkou. |
| Altreichenau (Bavorský les) |
Od počátku 17. století sklářské hutě. Moderní farní kostel sv. Zikmunda, u barokních božích muk chráněné lípy. Krytý bazén s umělými vlnami. |
| Alžbětín |
Obec na státní hranici s Bavorskem (SRN), 2 km jihozápadně od Železné Rudy, pojmenovaná podle majitelky bývalé sklárny Alžběty Hafenbrädlové. V obci historická budova vlakového Hraničního nádraží z roku 1878, jejímž středem prochází státní hranice (kuriozita). Ve vsi také společné informační středisko národních parků Šumava a Bavorský les a muzeum s expozicí Šumavy a historií zdejší železniční trati. Hraniční přechod pro: motorová vozidla do 3,5t, železniční dopravu, pěší a cyklisty. |
| Amálino údolí |
V roce 1994 vyhlášená přírodní rezervace (80,93ha) chránící ostře zaříznuté erozní údolí Zlatého potoka v rulových stráních u Kašperských Hor. V údolí prameniště a mokřady. Kolem potoka zbytky po rýžování zlata (sejpy), na okolních svazích bohaté naleziště šachet a štol po hlubinné těžbě zlata. Výskyt vzácných živočichů: zimoviště 15 druhů netopýrů (letounů), jeřábka lesního, skorce vodního a vydry říční. Od roku 1961 tu pracuje seismografická stanice (viz. heslo). |
| Annín |
Obec ležící nedaleko silnice Rejštejn-Sušice, 5km sz. od Kašperských Hor. První zmínka pochází z roku 1796, kdy tu začala pracovat sklářská huť, která později dosáhla ve svém oboru významných prvenství; začátkem 19. století tu vyrobili první rubínové sklo s použitím zlata na území Rakouska a v roce 1934 poprvé použili k tavení skla elektrický proud. Od roku 1960 stojí na pravém břehu Otavy, nedaleko obce (při silnici ze Sušice do Kašperských Hor), nejstarší autokemp v ČR. Na kraji vsi sádky pstruha potočního. |
| Antýgl (pův.: Antiegel) |
Původní osada na břehu řeky Vydry, připomínaná již v roce 1500, kdy náležela královácké rychtě ve Stodůlkách (viz. heslo). V letech 1523 – 1818 se ve zdejší malé sklárně vyrábělo duté sklo a páteříky (viz. heslo). Původní královácký dvorec a později zájezdní hostinec tvoří skupina roubených a zděných stavení s typickou kapličkou a zvoničkou. Zchátralé objekty byly opraveny v roce 1964 při přestavbě dvorce na autokemp. Do okolí Antýglu zasadil Karel Klostermann děj svého románu „V ráji šumavském“. Dnes je Antýgl vyhledávaným místem zejména letní turistiky, je východištěm na jednu z nejnavštěvovanějších naučných stezek na Šumavě – Povydří (autokemp a parkoviště). Poloha místa: při silnici mezi Modravou a Srním. |
| Arnoštka (pův.: Ernstberg) |
Osada na úpatí Boubína mezi Korkusovou a Kubovou Hutí. V blízkém okolí při Arnoštském potoce rozsáhlé stopy po rýžování zlata – sejpy (viz. heslo), archeologická památka. Procházela tudy vimperská větev Zlaté stezky (viz. heslo). Poloha místa: pod silnicí Vimperk-Strážný, 6km jižně od Vimperku. |
| Arnoštov |
Bývalá sklářská huť s brusírnou z let 1808-1945. V obci a okolí pozůstatky lesní železnice vedoucí ze Spálence přes Arnoštov k polesí na úpatí Knížecího stolce, postavené k přepravě zpracovaného dřeva z polomů 25.11.1917 a 16.1.1918. K tomuto účelu byla ve vsi zřízena též parní pila, v provozu v letech 1918-22. Poloha místa: 7km jihovýchodně od Volar. |
| Bayerisch Eisenstein (Bavor. les) |
Obec (známá též jako „Bavorská Ruda“) na hranici Bavorska a ČR v těsném sousedství s Alžbětínem (viz. heslo). Žije zde na 1700 obyvatel a je bez historických staveb. Kostel sv. Jana Nepomuckého byl postaven roku 1909. Oblíbené letovisko, středisko zejména zimních sportů s desítkami penzionů a klimatické lázně. Ve městě a okolí možnost nejrůznějšího sportovního vyžití. S Alžbětínem společná historická Nádražní budova, jejímž středem prochází státní hranice. Vedle nádraží malá sklárna na výrobu tradičního foukaného skla. Rovněž společné je zde informační středisko národních parků Bavorský les a Šumava. Poloha: 2km jz. od Železné Rudy. |
| Běhařov |
Obec 3km západně od Janovic nad Úhlavou s barokním zámkem z 18.stol. V letech 1923-27 prošel zámek podstatnými úpravami pro malíře Kalvodu, který tu provozoval malířskou školu. U zámku terasovitá zahrada s expozicí plastik od Josefa Drahoňovského (Píseň našich hor), Františka Úprky (Pasáček) a Jana Štursy (Dívčí akt). |
| Bělá |
Osada při silnici mezi Želnavou a Novou Pecí. Ve vsi hornorakouská architektura - patrové čtyřboké uzavřené dvorce z 19. století (č.p.6 a 7). |


