Lidé, zvyky a tradice

Masopust

Masopustem se označuje třítýdenní období od Tří králů do Popeleční středy, kdy začíná čtyřicetidenní půst před velikonocemi, kdy se lidé postili a nejedli maso. Proto se o masopustu konaly bohaté hostiny, tancovačky a vepřové hody. Těm, kdo se z nějakého důvodu nemohl masopustu zúčastnit se posílaly bohaté výslužky.

Hlavní "masopustní" zábava začínala bohatým nedělním obědem o "masopustní neděli", kdy se podávaly též koblihy smažené na másle. Vesnicemi v době masopustu procházely sváteční průvody maškar a hrálo se divadlo. Při průvodech byly samosebou masky v každé domácnosti pohoštěny něčím k zakousnutí, kořalkou i pivem, což samosebou přispívalo k ještě většímu veselí a rozpustilostem maškar.

Mezi tradiční masky patřil medvěd vedený na řetězu medvědářem, šiml (kobyla), žid s rancem na zádech, kominík nebo babka kořenářka s nůší. Celé období masopustu bylo ukončeno v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Od té chvíle pak začínal přísný půst, který končil o Velikonocích.

Velikonoce

Velikonoce začínají Zeleným čtvrtkem, který přinášel v horském kraji Šumavy mnoho osobitých praktik. O tomto dni se mělo pojíst něco zeleného, třeba špenát z kopřiv. Sel se hrách, aby nečervivěl a hospodyňky v tento den pekly jidáše a mazaly je medem, protože Jidáš sladkým políbením zradil Krista.

Na Velký pátek se podle obyčeje nesmělo hýbat se zemí, poněvadž do ní byl pochován Ježíš, byl to den přísného půstu, stavení se kropila svěcenou vodou a lidé hojně navštěvovali kostel, účastnili se velkopátečních obřadů a pobožností křížových cest.

V noci z Bílé soboty na Velikonoční neděli si chlapci odnášeli vajíčka od děvčat s kterými tancovali o masopustu. Zvláštní význam měla vajíčka snesená slepicemi o zeleném čtvrtku, hospodyně si je označovaly a dávaly v kostele společně s bochánky posvětit.

Na Šumavě se dodržoval starý zvyk - "ťukání" vajíčky. Uzavíraly se sázky o to, kdo bude mít nejpevnější vajíčko, vejce nebo sázku vyhrával ten, kde druhému jeho vajíčko svým prorazil

K obědu se na Boží hod na Šumavě podávala hovězí polévka s rýží, hovězí se zelím, vepřové s knedlíky a nakonec koblihy. Po obědě vyšel hospodář do polí, aby zasadil posvěcenou ratolest, aby byla pole chráněna před krupobitím. Na horní Šumavě o pondělí velikonočním posílali kmotři svým kmotřencům červeně obarvená vajíčka, koláče a buchty.

Pálení čarodějnic (Beltaine, Valpružina noc či Filipojakubská noc)

Dříve lidé věřili, že zlo a temné síly mají právě v tuhle noc - z 30.4. na 1.5. největší moc. V tuto noc prý čarodějnice přilétaly na svých košťatech na určená místa a pořádaly tam své sabaty, vařily lektvary, léky i jedy a prováděly různá kouzla. Též tančily své čarodějné tance. Mezi nejznámější místa těchto sabatů patří například šumavský Třístoličník. Čarodějnice byly ve středověku symbolem zla a tak se lidé jejich symbolickým upalováním očišťovali od zlých mocí. Na hranici se nasbíralo sedm druhů dřeva včetně jalovce a do jejího středu se postavila figurína čarodějnice. Hranici zapaloval muž z vesnice, který jako poslední slavil svatbu. Symbolicky se kolem do kruhu zapalovalo sedm menších ohňů, přes které se skákalo na ochranu proti zlu a nemocem. Celou noc se tančilo a zpívalo.

Na mnoha místech se vztyčovala (a dodnes vztyčuje) ozdobená máje, jako pohanský symbol plodnosti a hojnosti.

Druidové vykonávali posvátné rituály, které měli obyvatelům zajistit úrodný a plodný rok, zbavený zlých mocí. Milenci se v tuto noc vydávali do lesů a uzavírali se též keltské manželské svazky.