Rok 1945 až 1989

Odsun německého obyvatelstva z šumavského pohraničního území Československa podle Postupimské dohody a následné opětovné osídlení těchto oblastí patří nesporně k závažným událostem našich národních dějin. Po skončení ll. světové války byla naše republika přičleněna k východnímu bloku Evropy budující socialismus. Během zhruba padesáti let se celý kraj a život v něm změnil k nepoznání. Po odsunu obyvatel německé národnosti došlo až na vyjímky k násilnému vysídlení a zničení spousty osad a vesnic.

V dotazníku ONV Prachatice ze dne 29.8. 1945 uvedl kvildský správní komisař Sucharda, že v den ukončení německé okupace v roce 1945 je celkový počet obyvatel 1450, z toho 1435 občanů německé národnosti, sedmnáct z nich bylo uznáno za antifašisty. Podle dochovaných dokumentů Státního okresního archivu v Prachaticích o odsunu německého obyvatelstva bylo v době od května do října 1946 odsunuto v jedenácti transportech celkem 649 obyvatel Kvildy národnosti německé. A ještě v prosinci téhož roku žádala  Správa státních lesů Prameny Vltavy, aby do nejbližšího odsunového termínu byli zařazeni všichni němečtí  lesní dělníci, žádosti bylo vyhověno.

Totéž se dělo ve všech příhraničních městech a vesnicích po celé Šumavě.

Fašismus, válka i odsun německého obyvatelstva byly událostmi  plnými násilí a lidských tragédií. Poznamenaly celé generace a pocity křivd přežívají v mnoha myslích řady lidí ještě dnes.

Poválečný vývoj Šumavy byl ovlivněn nejen odsunem německého obyvatelstva a dosídlením malého počtu nesourodých obyvatel, ale hlavně zřízením pohraničního pásma, které zvláště na západní hranici, podléhalo přísnému režimu. Budování železné opony na západní hranici bylo spojeno s únorovým převratem v roce 1948. Připomeňme jen, že k první kolonizaci tohoto území došlo v roce 1750 obyvateli německé národnosti, kteří tu tvořili převážnou část obyvatelsrva až do konce ll. světové války. Po jejím ukončení jsou tito dlouholetí usedlíci vyhnáni ze svých domovů a jejich domovy jsou dosídleny lidmi z Čech, Slovenska, Rumunska, Bulharska, ale i dosídlenci romské národnosti. Lidé přicházeli a odcházeli, mnohým nevyhovovaly tvrdé horské podmínky a našli se i takoví, kteří zde hledali příležitost pro své obohacení a opuštěná stavení rabovali. Po roce 1948 se ruší a boří celé osady a vesnice nejen podél státní hranice, ale i dále ve vnitrozemí. Je rozhodnuto toto území úplně vysídlit, protože Rakousko a Spolková republika Německo jsou u nás líčeny jako buržoazní, kapitalistická a vykořisťovateská společnost.

Dochází tak k rozsáhlé přeměně celé krajiny. Opuštěná stavení se začínají bourat, zdůvodnění likvidace těchto stavení je velmi jednoduché, prý se v nich ukrývají uprchlíci a diverzanti, kteří jsou nepřáteli Československé socialistické republiky. Tak byly zničeny osady a vesnice: Šindlov, Paseky, Hrabická Lada, Švajglova Lada, Zahrádky, Pravětínská Lada, ale i sousední obce Polka, Slatina, Březová Lada, Světlé Hory, Stodůlky, Knížecí Pláně a Bučina.

Soukromé vlastnictví je nahrazeno kolektivním, partajníci, členové KSČ jsou prvními neomezenými pány. Provádí se rozsáhle meliorační zásahy do krajiny, pokáceno je plno krásných soliterních stromů, které bránily scelování pozemků. Mizí i zamokřené remízky, které byly přirozeným biotopem pro tetřívky, zajíce, koroptve a srnčí zvěř.

Na základě zákona č.275/1948 Sb., ze dne 2.12.1948, vznikl k 1.1.1949 útvar 9600 Pohraniční stráže Sboru národní bezpečnosti, do jehož působnosti byla převedena pravomoc Finanční stráže v celním pohraničním pásmu. Dne 14.července 1951 bylo vydáno nařízení Ministerstva národní bezpečnosti ČSR o právu příslušníka pohraniční stráže použít zbraň.

A tak se mnohé obce ocitly v "zemi nikoho" Jako by se pro Šumavu tolik typická mlha rozlila krajem a po staletí vedle sebe žijící národy Čechů a Němců, přes hustou mlhu fašismu a čtyřicet let spuštěnou železnou oponu, na sebe přestali vidět. Nastala dlouhá doba nesmyslného režimu se kterou budou pohraniční oblasti bojovat ještě dlouho.

poděkování:

Kapitoly z minulosti Kvildy: J.Vávrová

Krajem šumavských Lad: K.Petráš