ZLATÁ STEZKA

(Golden Streig)

Nedostatek soli v České kotlině byl důvodem k vybudování, postupně celého systému, obchodního spojení. První zmínka o obchodu na této cestě pochází ze dne 19. dubna 1010, kdy císař Jindřich II. daroval listinou mýtné polatky na této cestě pasovskému ženskému klášteru Niedernburg.

Česká země měla ve středověku nedostatek soli, který byl v té době jediným známým konzervačním přípravkem pro potraviny. Sůl se přepravovala ze solných ložisek ve východoalpské oblasti, zejména z Reichenhallu, Halleinu a Hallstattu po řekách do Pasova. Odtud se karavanami soumarů přepravovala těžko přístupnou šumavskou krajinou po obchodní stezce do Čech. Putovalo sem i jiné zboží jako třeba drahé látky, víno, jižní plody či koření a zpět do Bavorska pak chmel, vlna, kůže, pivo nebo pálenka.

První písemné zprávy o této významné obchodní komunikaci pocházejí již z 11.století. Jako nejstarší bývá uváděna Březnická zlatá stezka, která vedla přes hraniční přechod Modrý sloup do Německa.V této době byla tato komunikace ve správě církevních institucí – Vyšehradské kapituly a pasovského ženského kláštera Niedernburg.

Po celodenních pochodech, které byly dlouhé kolem 30km, nocovaly karavany v místech zvaných soumarské osady. První taková tábořiště vznikla v bavorském Waldkirchenu, Grainetu a na české straně ve Volarech. Cílem těchto karavan se staly například Prachatice, Vimperk nebo Kašperské hory, tato města bohatla nejvíce právě na obchodu se solí.

Prachatická Zlatá stezka

až po česko-bavorské hranice byla důkladně zmapována, její původní trasu dnes velmi věrně kopíruje žlutě značená turistická trasa. Ta začíná v blízkosti historického centra Prachatic, u bývalé horní brány a po 33km překračuje hranice do Německa.

Trasa Prachatické stezky:

Prachatice – Albrechtice – Volary – Soumarský most – České Žleby – Marchhäuser – Grainet – Fürholz (mýto niederburského kláštera) – Waldkirchen – Salzburg – Pasov

Vimperská Zlatá stezka

Je pravděpodobně starší než prachatická, na její obranu byly postaveny tři hrady: Vimperk založený v pol. 13.století, Kynžvart a na německé straně Wolfstein, u kterého bylo později založeno město Freyung. Obchod na Vimperské stezce byl velkou konkurencí pro Prachatice. Tuto stezku využila později císařská silnice z roku 1756, která vznikla na základě silničního patentu Marie Terezie, používaná je dodnes jako hlavní spojení Čech a Bavorska.

Trasa Vimperské stezky:

Vimperk – Solná Lhota – Horní Vltavice – Strážný – Freyung – Strasskirchen – Pasov

Kašperskohorská Zlatá stezka

Byla vybudována na příkaz Karla IV. V roce 1356 jako část zamýšlené obchodní cesty z Čech až do Benátek. Měla šířku 2,5m, byla dlážděná a umožňovala formanskou dopravu kupeckými vozy. Pro její ochranu založen roku 1356 hrad Kašperk, podobně byl při cestě postaven klášter St. Oswald a město Grafenau. Po třicetileté válce tato významná obchodní tepna pustne.

Trasa Kašperskohorské stezky:

Kašperské Hory – Kozí hřbety – Horská Kvilda – Filipova Huť – Waldhäuser – St. Oswald – Grafenau – Pasov