LEDOVCOVÁ JEZERA

Ledovcová jezera patří mezi nejcennější perly Šumavy. Jsou pozůstatky doby ledové ve čtvrtohorách, období, které dokončilo konečnou modulaci terénu do podoby, ve které známe Šumavu nyní. Hlavní podíl má na tom několik lokálních ledovců, které část Šumavy pokrývaly, a po kterých pozdějším oteplováním zůstalo 12 ledovcových karů a 8 jezer. Před 10 tisíci lety končí poslední doba ledová, vznikají rašeliniště a četná kamenná moře.

Na české straně Šumavy se nachází pět ledovcových jezer; Plešné, Černé, Čertovo, Prášilské a jezero Laka. Zbylá tři jezera se nacházejí v Bavorském lese; Velké a Malé Javorské a Roklanské jezero.

Černé jezero (1008m n. m.)

Největší ze všech šumavských ledovcových jezer (18,47 ha, hloubka 39,8 m), je jedním ze dvou jezer vzniklých v hlubokých karech ledovců poslední doby ledové na Jezerní hoře. Nachází se asi 7 km SZ od Železné Rudy.

Jezerní stěna se nad hladinou Černého jezera vypíná do výšky 320 metrů a ze svých náhorních plošin poskytuje překrásný výhled, který - vzhledem k začlenění území do přírodní rezervace - ocení pouze držitelé zvláštního povolení MŽP.

V letech 1929 - 1930 byla hluboko pod hrází jezera - údolí Úhlavy - postavena první přečerpávací elektrárna v Čechách, která je dnes technickou památkou. Černé jezero se v roce 1965 stalo i místem pletich StB, ta v rámci dezinformační činnosti vytáhla z jezera údajné písemnosti říšského bezpečnostního úřadu v Berlíně. Akce byla samozřejmě fingovaná.

Voda Černého jezera jsou také specifickým domovem živočichů a rostlin. V jezeře žijí vzácné druhy bezobratlých živočichů, jsou zde porosty zevaru splývavého a šídlatky jezerní, na jezerní straně se vyskytují arktoalpinské rostliny.

Přístup k Černému jezeru je poměrně nenáročný, jak pěšky, tak na kole či běžkách. Ideálním výchozím místem je Špičácké sedlo, kam se dostanete buď autem (5km severně od Železné Rudy po silnici Ž.Ruda - Nýrsko), nebo pěšky po zelené trase.

Čertovo jezero (1030 m n. m.)

Menší ze dvou jezer "umístěných" ve svorech Královského hvozdu se nachází necelé 2km jihovýchodně od svého souseda - Černého jezera. Čertovo jezero (10,3 ha, hloubka 36,5m) má vysokou čelní hráz (morénu) a výrazný ledovcový kar s jezerní stěnou.

Jeho název i tajemná příroda v jeho okolí inspirovaly mnoho umělců, hudebních skladatelů i spisovatelů (J.Neruda, E.Krásnohorská, A.Dvořák, J.Mařák, J.Vrchlický....)

Čertovo jezero tvoří společně s Černým jezerem přírodní rezervaci, proto je pohyb v jejich okolí prostorově omezen, v podstatě jen na hráze jezer a výhradně po vyznačených stezkách.

Nejvhodnějším výchozím místem k Čertovu jezeru je opět Špičácké sedlo, ale doporučujeme zkusit i červenou trasu (Šumavskou magistrálu). Z Čertova na Černé jezero je možné využít část této červené trasy, , která obě jezera spojuje. Je to celkem příjemný chodník přes malý Špičák (1159,1m - výhled na hřeben Jezerní hory) s táhlým klesáním k Černému jezeru, které opačným směrem (stoupání od Černého jezera) může být pro některé turisty namáhavé a to ani ne příkrostí svahu, jako táhlým stoupáním (přes 1km), kdy máte pocit, že nemá konce.

Plešné jezero (1090m n. m.)

Jednu z perel Šumavy najdeme v útrobách nejvyšší hory její české části. Plešné jezero vzniklo v místě ledovce Plechého (šířkou 1km to byl nejširší ledovec na Šumavě) ve starších čtvrtohorách, kdy byla tímto ledovcem vyhloubena jezerní pánev. Z nahrnutého kamene zbyla hráz jezera, tzv. moréna. Jezero má plochu 7,5 ha, je hluboké 17m, dlouhé 540m a široké 150m.

Při výstavbě Schwarzenberského plavebního kanálu byla v letech 1789 -91 utěsněna čelní moréna a opatřena výtokovým zařízením pro zlepšení průtoku Jezerního potoka. Od roku 1911 stávala na hrázi jezera tzv. Lucemburská chata, později chata KČSTa poté sloužící jako objekt Pohraniční stráže. Tenkrát byl nejvíce narušen prostor čelní morény. V roce 1989 byl naštěstí objekt PS odstraněn. V dobách komunistické zvůle ( s vyjímkou krátkého období na přelomu 70. let 20. století) nebylo území Plešného jezera turisticky přístupné.

Dnes je na hrázi jezera příjemné posezení s překrásným výhledem na celou hladinu s 260m vysokou jezerní stěnou v pozadí. Pobyt v okolí Plešného jezera je přímo balzámem na duši. Přímo u hráze je na vystouplém žulovém kameni vytesána korunka s nápisem, jako památka na návštěvu prince Jana ze Schwarzenberka, který v osmi letech jezero navštívil. Text nápisu zní: "odtud JS 13. August 1868".

Plešné jezero je patrně nejkrásnější ze všech šumavských ledovcových jezer. Jeho krásu umocňuje i přístup k jezeru po chodníku přes přilehlé Kamenné moře. Má své osobité kouzlo za každého počasí. Je krásné za babího léta, stejně jako za deště, kdy pár metrů nad hladinou visící mraky vytvářejí až svíravě melancholickou atmosféru.

K Plešnému jezeru je přístup z několika směrů. Asi nejhezčí trasa je z Nové Pece pře Říjiště a Kamenné moře (10,5km), nebo z opačného směru, kdy výchozím bodem jsou Jelení vrchy.