OCHRANA PŘÍRODY, NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA

Hlavní úlohou ochrany přírody je přispívat k rozmanitosti podmínek a forem života na zemi. Vytvářet podmínky pro trvalé udržování, obnovování a racionální využívání přírodních zdrojů, záchranu přírodního dědictví, charakteristického a původního vzhledu krajiny. V roce 1990 byla Šumava vyhlášená organizací UNESCO biosférickou rezervací.

CHKO a NPŠ

V roce 1963 (27.12.) je Šumava vyhlášena Chráněnou krajinnou oblastí (CHKO) a svojí rozlohou byla největším chráněným územím v České republice. Po vyhlášení Národního parku Šumava se rozloha CHKO zmenšuje (982km²). Sídlo Chráněné krajinné oblasti Šumava je společně se Správou NPŠ ve Vimperku.

Národní park Šumava (NPŠ) byl zřízen nařízením vlády ČR ze dne 20.3.1991. Svojí rozlohou (690km²) je největším národním parkem na území České republiky.

Zónace NPŠ

Podle naléhavosti ochrany přírody a cennosti jednotlivých území je NPŠ rozdělen do tří zón.

I.zóna

Chrání přírodně nejcennější a nejstabilnější území s přirozenými ekosystémy – pralesy, mokřady a vrchovištní rašeliniště. Vstup na tato území je zpravidla zakázán nebo částečně je pohyb povolen pouze po vyhrazených trasách. Území prvních zón jsou označena cedulemi s nápisem „I. Zóna národního parku“ a zpravidla doplněna informacemi o zákazu či omezení vstupu. Hranice území je vyznačena dvěma červenými pruhy většinou na kmenech stromů, v bezlesé krajině na sloupcích.

Klidové území je v podstatě jakousi formou I. zóny s regulací návštěvnosti. Jsou označena cedulemi s nápisem „Klidové území národního parku“. V mapách bývají hranice I. zón a klidových území vyznačeny zelenou přerušovanou čárou a názvem chráněné lokality.

II.zóna

Zahrnuje a chrání zbývající část lesních a ostatních ekosystémů. V terénu ani na mapách se nevyznačuje.

III.zóna

Zahrnuje civilizací značně pozměněné oblasti mnohdy soustředěné zástavby.

Další kategorie chráněných území

Přírodní rezervace

Menší území s původními ekosystémy a biocentra. Přírodní rezervaci, která představuje nadregionální biocentrum jako součást nejvýznamnějšího přírodního dědictví státu, může Ministerstvo životního prostředí ČR vyhlásit za národní přírodní rezervaci.

Přírodní památka

Maloplošné, bodové ekosystémy nebo jejich prvky, které mají vědecký, kulturní, ekologický, estetický nebo krajinotvorný význam. Jedinečnou přírodní památku může Ministerstvo životního prostředí ČR vyhlásit národní kulturní památkou.

Naučný chodník (stezka)

Výchovně-vzdělávací turistická trasa v přírodě i kulturně pozoruhodné oblasti. V rámci trasy jsou zpravidla některé vybrané objekty a jevy zvláště vysvětlené informačními tabulemi. Naučný chodník (stezka) bývají v mapách vyznačeny zelenou čerchovanou čárou a symbolem čtverce se zeleným pruhem napříč. Stejnou cedulí je pak trasa vyznačena v terénu, v některých případech je uvnitř značky obrazový symbol stezky.

(zpracoval: Radek David)