RAŠELINIŠTĚ - SLATĚ

Typické vrchoviště šumavských Plání - Prameniště nad Kvildou,sousedící s Tetřevskou slatí

Rašeliniště, močály, nivy, slatě...to všechno jsou názvy pro životadárné oblasti Šumavy, všeobecně nazývané slatěslatě|||||bažinný ekosystém, který je trvale zamokřen. Odumřelé části rostlinstva se ukládají ve spodních vrstvách a za nepřístupu vzduchu se přetvářejí na rašelinu.. Jejich zánik by znamenal vyschnutí Šumavy. Slatě vznikaly v posledním období doby ledové, přibližně před patnácti tisíci lety, jsou významným šumavským biotopem a patří mezi přírodní unikáty evropského významu.

Slatě jsou pro Šumavu i typickým krajinným prvkem. Dodávají krajině známá podzimní zbarvení dočervena, jež se prolíná se sytě zbarvenými bochníky mechů - říká se, že „slatě kvetou“. Poskytují nezapomenutelné nálady s ranními mlhami, plížícími se těsně nad zemí. Svým ponurým tichem a mnohdy až strašidelnou atmosférou upoutají, při podzimních nečasech, srdce mnohých melancholiků. Jsou tedy významným estetickým prvkem. V mnoha slatích – jejich odvodněním - vznikají četné šumavské potoky a potůčky, z nichž většina byla v minulosti zlatonosných (např. Hamerský či Kvildský potok…). Zlato se rovněž kdysi rýžovalo ze slatinných jezírek.