ŠumavaInfo.cz

Jazyk a mluva

Jak se to má s našimi nářečími a tedy také s lidovou mluvou na Šumavě? Pomineme-li němčinu s jejími dialekty, osloví nás lidová čeština se svými zvláštnostmi, náležejícími jen do našeho kraje.

Vše ale začíná v Praze a okolí, lépe řečeno ve středních Čechách. Již od doby středověku v češtině probíhají změny, nejrůznější přehlásky, změny výslovnosti, tvarosloví i grafiky, které pronikají z nespisovného jazyka pomalu ale jistě do spisovné češtiny, hlavně do její hovorové části.

Jak to však souvisí s nářečími? Představte si kámen vhozený do vody. Vytvoří kruhy, které se rozběhnou do všech stran. Stejně tak se šířily a šíří změny, jež prodělával náš jazyk – přehlásky a v ě duša – dušě, ý v ej dobrý – dobrej. V okrajových oblastech našeho národního jazyka se tak některé změny opozdily a někam nedorazily vůbec. Vy, Moravané, kteří jste hrdi na svůj „spisovnější“ jazyk, je Vám přáno, ale Vy mluvíte starším jazykem.

Také v našem kraji jsou některé jazykové jevy jen starší formou jazyka. Ze širšího hlediska jsme obklopeni třemi nářečními oblastmi – Doudlebskem, Chodskem a Prácheňskem. Avšak i samotné Prachaticko a Vimpersko má svůj nářeční okrsek, poněkud komicky nazvaný tiťácký. Zvláště staré babíčky a dědové totiž používali infinitivy na - ť :

roužnouť – rozsvítit
káleť – máchat prádlo
rumejšiť – poprchávat
cuchať – plýtvat jídlem

Také najdeme řadu výrazů vytvořených z jiných slovních základů – suden:

sudníček
 – košík
křampetle, mejšláky – dřeváky
cmírat – cákat nebo kapat vodu.

Některá slova jsou podobná národnímu jazyku, ale v sobě změny souhlásek nebo délky samohlásek:

kamen – kámen
včála – včela
bruslinky – brusinky
díťátko – miminko
karak, kerak – kterak, jak
prkejško – prkénko

Jiné výrazy mění svůj význam proti nám známému: 

přijít dlouho – pozdě
havěť – drůbež
hýbnout mu – dát mu ránu

Jistý je také vliv němčiny:

krichov – hřbitov

Nevyhneme se ani slovíčkům se silným citovým nábojem, vyvolávajícím úsměv:

čurýk, prasíče – vepř, prase domácí
didinko – děťátko
ňamka – dobrota, pamlsek

Náš výčet by byl dlouhý. Bohatství staré lidové mluvy pomalu mizí. Svůj vliv má spisovná čeština, kterou slyšíme v médiích, čteme v tisku, kterou musíme všichni mluvit ve školách a na úřadech. Kde hledat toto zanikající dědictví? V knihách – v pohádkách, pověstech a příbězích, které v sobě uchovaly poezii starých časů a dobrých lidí v nich s jejich osobitým jazykem.

 

Možná uslyšíte nebo zaznamenáte ve svém okolí nějaký zajímavý výraz. Napište nám!

Menu

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
Náš partner

Vyhledat v textu

Vyhledat v katalogu

26. 9. Andrea

Zítra: Jonáš


Náš partner
ŠumavaInfo.cz - informační server Šumavy a Pošumaví