ŠumavaInfo.cz

Otravy z hub


Muchomůrka citronová, foto: Radek DavidJedovatým houbám a varování před nimi se věnuje velká pozornost ve všech možných knihách, atlasech, publikacích, časopisech i na internetu. Přes všechna tato varování se otravy houbami stále vyskytují.

Aby tomu tak nebylo stačí velice málo – naučit se bezpečně poznávat všechny běžně se vyskytující druhy jedovatých hub a respektovat zásadu, že nejsme-li si zcela jisti určením nalezené houby, tak ji nesbíráme!

V porovnání s počtem druhů jedlých hub je jedovatých druhů nesrovnatelně menší množství a naučit se je znát (alespoň ty nejnebezpečnější) není žádný velký problém. Věříme, že vám v naší sekci „Houbaření“ budeme v poznávání a určování jedovatých hub také nápomocni.

Dobře si zapamatujte!

  • Muchomůrka zelená, foto: Radek DavidNepodceňujte žádné příznaky otravy houbami i když se domníváte, že jste ve vašem jídle žádné neměli. Vždy ihned vyhledejte lékařskou pomoc! I po požití smrtelně jedovaté muchomůrky zelené dává včasný lékařský zákrok naději na záchranu života a uzdravení.
  • Otravu mohou způsobit i špatně uložené, přepravované či uskladněné jedlé houby. Zejména zapařením v igelitových taškách nebo nahnilé. Sbírejte jen houby zdravé, bez známek plísní a hniloby. Nesbírejte staré a přestárlé plodnice.
  • Nedávejte houbová jídla dětem mladším 5 až 7 let; houbové pokrmy mohou způsobit potíže i starším osobám. Houby jsou těžko stravitelné. Ani dospělí by se houbovými pokrmy neměli přejídat, nebo dokonce je konzumovat moc často ve velkém množství. Houby jsou vítaným zpestřením jídelníčku, ale rozhodně nejsou vhodné k pravidelnému stravování.
  • Nevěřte a nespoléhejte na žádná jednoduchá pravidla a pověry k určování jedovatých hub. Zapomeňte na řeči o zbarvení stříbrných lžiček v pokrmu s jedovatými houbami, stejně jako na nesmysly o hořké chuti jedovatých hub. Muchomůrka zelená je chuti přímo lahodné. Už vůbec není vhodné houby za účelem poznání ochutnávat. Rozpoznávacím znakem jedlosti hub nejsou ani okusky hlodavci, plži či napadení červy a larvami.
  • Sbírejte pouze houby, které bezpečně znáte a stále se učte houby poznávat, zejména podle botanických znaků. Kdo se nechce učit znát houby, nechť raději nehoubaří!

 

Seznamte se s nejjedovatějšími houbami

Smrtelně a nebezpečně jedovaté houby

  • Muchomůrka jízlivá
  • Muchomůrka jarní
  • Muchomůrka tygrovaná
  • Závojenka olovová
  • Pavučinec plyšový
  • Vláknice začervenalá

Z jedovatých hub byste měli bezpečně poznat

  • Hřib satan (za syrova)
  • Kuřátka sličná
  • Třepenitka svazčitá
  • Ucháč obecný

 

Přehled a rozdělení otrav jedovatými houbami

Podrobné a přehledné rozdělení otrav, způsobených jedovatými houbami, sestavil MUDr. J. Kubička. Autor vycházel především z příznaků, které otravy doprovází.

  1. Otravy postihující játra – faloidní
  2. Otravy muskarinové
  3. Otravy psychotropní (halucinogenní a mykoatropinové)
  4. Otravy ledvinové
  5. Otravy zažívacího ústrojí (otravy látkami termolabilními a termostabilními)
  6. Otravy nepravidelné
  7. Potíže způsobené tuhými houbami
  8. Otravy čechratkou podvinutou a ucháčem obecným
  9. Otravy spojené s pitím alkoholu
  10. Otravy ze zkažených hub


Stručně k příznakům a průběhu jednotlivých typů otrav


Otravy postihující játra

Muchomůrka zelená, foto: Radek DavidOtravy faloidními látkami jsou svým průběhem velice zákeřné. Objevují se poměrně dost pozdě po požití pokrmu s obsahem jedovatých hub. Nejkratší doba projevu prvních příznaků bývá kolem 6 hodin, zpravidla však kolem 10 hodiny a nezřídka se objevují i po 24 a více hodinách.

Hlavním projevem faloidních otrav jsou průjmy a zvracení, trvající dva dny. Pak nastává zdánlivá úleva, po které se dostavuje malátnost a vyvíjí se žloutenka. Obyčejně pátý den po neléčení nemocný ztrácí vědomí a umírá na nedostatečnou činnost jater a poškození ledvin.

Léčba faloidních otrav je složitá a šanci na vyléčení má člověk pouze za předpokladu včasného lékařského zákroku. Jed způsobující faloidní otravy je obsažen zejména v muchomůrce zelené a jejich příbuzných. K usmrcení člověka o průměrné váze 70 kg postačí jediná plodnice muchomůrky zelené o hmotnosti 50g.

Muskarinové otravy

Muchomůrka královská, foto: Radek DavidJejich příznaky se dostavují velice brzy po požití hub. Projevují se především nápadným pocením a sliněním. Postižený se dusí, má poruchy vidění a zúžené zorničky.
Dostavují se bolesti břicha, průjmy a pocení; nemocný zčervená, později zbledne a třese se chladem. Srdce zpočátku zrychluje tep poté zpomaluje.

Muskarinové otravy nejčastěji způsobuje vláknice začervenalá a strmělka odbarvená či jiné druhy bílých strmělek a jedovatých hub. Na muskarinových otravách se podílí i dvě muchomůrky – červená a královská, ovšem nikoliv v rozsahu, v jakém se uvádí ve starší literatuře, neboť obě muchomůrky mají jedu muskarinu poměrně málo.

Otravy psychotropní

Muchomůrka červená, foto: Radek DavidHalucinogenní houby, to je téma během posledních let velmi diskutované. Nejedná se totiž o klasický příklad jedovatosti hub, jako spíše o schopnost vyvolávat pocity opilosti spojené s „výlety“ mimo lidskou realitu.

Stav halucinací vyvolává především látka psilocybin, který není příliš jedovatý, ale jeho účinky vlivem předávkování mohou vést až k toxickým psychózám a k rozštěpení osobnosti. Nejvíce známé v této oblasti je užívání lysohlávky, která právě psilocybinu obsahuje nejvíce.

Běžné jsou u nás i tzv. mykoatropinové otravy, které se projevují asi za 2 hodiny po požití hub a prvotním jevem je stav podobný opilosti. Postižený mnoho a hlasitě mluví, nápadně se pohybuje, někdy je i agresivní. V některých případech upadá do mrákot, má halucinace; upadá do spánku, ze kterého se probouzí velmi vyčerpán. Uzdravení přichází brzy a většinou bez následků.

Mykoatropinové otravy způsobují jedy obsažené v muchomůrce tygrované, ale také v muchomůrce červené a královské. Vlastnosti těchto jedů např. v muchomůrce červené využívají některé kmeny a komunity od pradávna doposud.

Ledvinové otravy

Pavučinec plyšovýpři nichž dochází k vážnému a mnohdy trvalému poškození ledvin způsobují zejména některé druhy pavučinců, hlavně smrtelně jedovatý pavučinec plyšový.
Otrava se projevuje až po čtvrtém dni, ale také za několik týdnů. Podle množství pozřených hub může být akutní nebo chronická, končí akutní nebo pomalou otravou organismu a často smrtí. Léčení probíhá pouze v nemocnici a je velice dlouhá a obtížná.

Nejzákeřnějším původcem ledvinových otrav je již zmíněný pavučinec plyšový. Nejzákeřnějším proto, že projevy otravy po pozření tohoto pavučince se mohou projevit jak za dva dny, tak až za tři týdny!


Otravy zažívajícího ústrojí termolabilními a termostabilními látkami

Zvonovka jarní, foto: Radek DavidOtravy termolabilními látkami způsobují v syrovém stavu požité houby obsahující termolabilní jedy.
Typickým příkladem je hřib satan, z něhož malý kousek snědený za syrova způsobuje silné zvracení. Přitom po důkladné tepelné úpravě (20-30 minut) je satan bez problémů jedlý. V menší míře mohou takto působit i jiné druhy modrajících hřibů (hřib kovář, koloděj), za syrova mírně jedovatých. Nedoporučuje se proto přidávat je do salátů a už vůbec ne za syrova jíst.

Nebezpečnější jsou otravy termostabilními látkami, jejichž typickými nositeli jsou jedy obsažené v závojence olovové nebo v závojence vmáčklé. Prudké průjmy působí též zvonovka (závojenka) jarní.
U některých lidí může žaludeční a střevní potíže vyvolat požití pečárky (žampionu) zápašné a několik dalších druhů hub.


Nepravidelné otravy

způsobuje řada druhů hub, ale ne každému a ne vždy. Vše závisí na množství snědených hub a odolnosti jedince. Nepravidelné otravy způsobují palčivé druhy holubinek nebo ryzců, také třeba václavky a mnohé jiné.


Liška obecná. Foto: Radek David, 11.7.2013Potíže způsobené tuhými houbami

jistě zažilo mnoho houbařů. Nejedná se přímo o klasické otravy, neboť tyto potíže nezpůsobují houby obsahující jedy, ale tuhá dužnina některých druhů hub. Díky tomu nastávají potíže ze špatného trávení. Typickým představitelem těchto hub je známá a velice oblíbená liška obecná a také jiné druhy: kuřátka, jedlé choroše (šupinatý, sírový) aj.

Jsou však lidé, kteří houby nesnášejí vůbec, a to proto, že jejich organismus pro nedostatek specifického enzymu trehalázy nedovede dobře trávit.


Otravy čechratkou podvinutou a ucháčem obecným

Ucháč obecný. Foto: Radek David, 2.5.2014Ačkoliv čechratka podvinutá není jedovatou houbou, může její často opakovaná konzumace přivodit akutní i chronické poškození ledvin, dokonce i rozpad červených krvinek. Jedná se o onemocnění alergického původu a patrně vzniká jen u někoho.

Příčinou otrav ucháčem obecným je naopak přítomnost jedovaté látky gyromitrin, který se důkladnou tepelnou úpravou nebo dlouhým sušením z 99% odstraňuje a houba je bez problémů poživatelná. Ovšem při nedostatečné úpravě byly po požití ucháče obecného zaznamenány i smrtelné případy. Ač jsou obě houby v podstatě jedlé, je vhodnější se jejich konzumaci vyvarovat.

 

Otravy spojené s pitím alkoholu

Hnojník obecný. Foto: Radek David, 15.9.2013Dříve jsme se dočítali, že po jídlech z hub se všeobecně nesmí pít alkohol. Dnes víme, že se zdaleka nejedná o všechny houby a že alkohol, myšleno v míře rozumné a pokud možno ne tvrdý alkohol, škodlivě působí při požití jen několika málo druhů hub.

Zapití těchto druhů hub alkoholem způsobuje značné potíže zažívací, srdeční a psychické. Jedná se zejména o téměř nesbíraný hnojník inkoustový.
Potíže způsobené požitím alkoholu byly zjištěny i po těchto houbách: různé druhy smržů, klouzek obecný, šupinovka kostrbatá, hnojník obecný, strakatý a třpytivý, čirůvka zelánka, hřib koloděj a chorošovec sírový.


Otravy ze zkažených hub

Velice nepříjemné otravy, podobné otravám zkaženým masem, způsobují zkažené houby, konkrétně jedy vznikající rozkladem houbových bílkovin při zapaření apod. Rovněž je reálná možnost usazování jedovatých látek z ovzduší na povrchu plodnic jedlých hub. Jedná se většinou o jedovaté postřiky používané k hubení škůdců a plevelů.


Houby vyvolávající alergie

Hřib smrkový. Foto: Radek David, 13.9.2013Alergie patří v současné době k nejmasovějším civilizačním chorobám. Výjimkou nejsou ani alergie na houby. První případy se objevily v souvislosti s alergií na výtrusný prach ve francouzských pěstírnách žampionů a hlív.
Projevy této alergie doprovázely vysoké teploty (39-40o C) a příznaky jako při chřipkách: kašel, bolesti kloubů, únava končetin, rýma. Známé jsou i případy alergické reakce na výtrusy pýchavky obecné, jenž se projevily podrážděním očních spojivek. Zajímavé je, že žádný z pacientů, alergický na výtrusy hub, neměl potíže s konzumací hub.

Alergie však mohou vyvolávat i houby rostoucí volně v přírodě. Takovými houbami jsou václavky, čirůvka fialová nebo strmělka mlženka. V roce 1997 se ve Švýcarsku poprvé objevila alergie na hřib smrkový. Šlo o alergii způsobenou jak inhalací výtrusů, tak dokonce o život ohrožující reakci po požití jídla s hřibem smrkovým.

 

Přejít na přehled jedovatých hub...

Přejít na přehled nejedlých hub...

 

 

 

 

 

 

 

 

Menu

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
Náš partner
ŠumavaInfo.cz - informační server Šumavy a Pošumaví