ŠumavaInfo.cz

Památné stromy Šumavy a Pošumaví

 

Husova lípa v obci Chlístov (stáří 700 let), foto: Radek David (4.6.2010)Strom, ať se jedná o jakýkoli druh, je fascinující rostlinou, před kterou mnohý milovník přírody  s úctou „smeká“. Jen když si uvědomíme, jak impozantní „bytost“ vyroste ze semene, velkého jen pár milimetrů.

V kolika podobách během roku můžeme strom spatřit, jak dominantním prvkem se stává pro okolní krajinu… Zásadních významů, které stromy pro celou naši planetu a život na ní mají je tolik, že bychom jim mohli věnovat celý web.
My se však v této rubrice chceme věnovat stromu jako živému organismu, který se dožívá úctyhodného věku, jako pamětníku dob dávno minulých, o kterých se my lidé pouze dočítáme ze zažloutlých stránek kronik a spisů…

Památný strom je označení pro mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí, které byly podle zákona o ochraně přírody a krajiny vyhlášeny za památné. Označeny bývají tabulí s malým státním znakem ČR a nápisem: „Památný strom, Památná alej…“, umístěnou zpravidla na stojanu poblíž stromu.

Do roku 1992 se užíval termín „Strom chráněný státem“ nebo „Chráněný strom“ a označení se provádělo na kmen stromu připevněnými kovovými štítky, na kterých bylo kromě uvedeného nápisu vyznačeno i evidenční číslo.

Kromě pojmu „Památný strom“ se můžeme setkat s označením „Významný strom“, které však není uzákoněno a v praxi se takto označuje široká skupina stromů, využívaná pro různé účely, např.: jako významné orientační body v terénu, významný krajinný prvek i obecně v širším smyslu slova.

 

Přehled památných stromů na Šumavě
a v Pošumaví


 

Jako „Památkové stromy“ mohou být vyhlášeny:

  • stromy mimořádného vzrůstu
  • stromy mimořádného stáří
  • stromy, mající zvláštní habitus (celkový vzhled)
  • stromy, které jsou krajinnými dominantami nebo jinak výrazně přispívají ke krajinnému rázu
  • stromy, upomínající na určitou historickou událost nebo pověst
  • stromy, doprovázející nějakou kulturní památku (kaple, kostel, boží muka, studánku)

 


Vztah k významným stromům v českých zemích

Označení památného stromu, foto: Radek DavidStromy ctili Keltové i staří Slované a oba národy měly svůj posvátný druh. Keltové dub, Slované pak uctívali všechny staré stromy, nejčastěji dub a lípu, které v našem podnebí dosahují nejvyššího vzrůstu i věku. Původ tradičního zvyku vysazování tzv. rodových lip však není doposud zcela objasněn. Takto vysázené stromy mívaly symbolický charakter, nebyly káceny a dožívaly se vysokého věku. Pod jejich korunami se setkávali sousedé a tato místa se stávala mnohdy svědky různých významných událostí v dané lokalitě.

15. - 17. století

Velký význam měla místa pod památnými stromy v dobách husitských. Mnohé lípy a duby nesou dodnes jména po nejvýraznějších osobnostech tohoto období – Janu Husovi a Janu Žižkovi. Mistr Jan Hus, který pro své reformní postoje vůči praktikám církve nemohl působit v kostelech a kaplích, putoval po kraji a kázal pod širým nebem, často ve stínu starých rodových lip. Přibližně 700 let stará lípa ve vesničce Chlístov nedaleko Husova rodného Husince (na úvodním snímku), Mistrovo kázání pamatuje. Poblíž vzrostlých stromů často tábořila vojska vedená Janem Žižkou. Dnes je se jménem husitského hejtmana spojováno na 80 památných stromů navzdory tomu, že se církev do dnešních dnů snaží husitství zpochybnit a v očích lidí zošklivit.

18. – 20. století

V době národního obrození na přelomu 18. a 19. století  se obroditelé, vracejíc se k dochovaným příběhům, obrací do doby národních hrdinů Husa a Žižky. V často přikrášlených příbězích připisují velký význam právě stromům, kterých motivy se často vyskytují v jejich dílech. Roku 1848 se symbolem národa stává lípa a v roce 1899 vydává vrchní lesní správce u Schwarzenbergů, Jan Evangelist Chadt – Ševětínský, první seznam památných a chráněných stromů. Ševětínský systematicky vytvářel soupisy památných a chráněných stromů a pověstí, které se k nim vázaly a 20 let je vydával v různých časopisech, čímž ovlivnil řadu svých pozdějších nástupců. 

 

Poznámka

  • Památné stromy mohou být podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, vyhlášeny na základě správního rozhodnutí místně příslušným orgánem ochrany přírody (obecní úřad, městský úřad, magistrát statutárního města).
  • Podnět k vyhlášení památných stromů může podat kterýkoliv občan nebo občanské sdružení. Druhou možností vyhlášení stromu za památný je uzavření smlouvy mezi orgánem ochrany přírody a vlastníkem stromu.
  • Památné stromy jsou evidovány v Ústředním seznamu ochrany přírody, který vede Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
  • Poškození nebo pokácení památného stromu je přestupkem, za který hrozí pokuta až do výše 100.000,-Kč, u právnické nebo podnikající fyzické osoby až do výše 1.000.000,-Kč. V odůvodněném případě zvýšené společenské škodlivosti může hrozit i trestní stíhání kvůli podezření ze spáchání trestného činu Poškození a ohrožení životního prostředí nebo Poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti (§293 a §294, trestního zákona).

 

 

 

Menu

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
Náš partner

Vyhledat v textu

Vyhledat v katalogu

12. 12. Simona

Zítra: Lucie


Náš partner
ŠumavaInfo.cz - informační server Šumavy a Pošumaví