ŠumavaInfo.cz

Plešné jezero

 

Plešné jezero, foto: Helena Fléglová (21.7.2012)Mnozí považují jezero, ukryté v karu nejvyšší hory české Šumavy a jediné v jihočeské části, za nejkrásnější. Až monumentálním dojmem, jako obrovský závrt, působí při pohledu z dálky kar Plešného jezera v severovýchodním svahu Plechého, zejména v současné době, kdy je hora po kůrovcové kalamitě prosta souvislého smrkového porostu. Ledovec Plechého byl šířkou 1 km nejširším na Šumavě. Z dálky viditelná, pro jezero a horu typická, 260 m vysoká kolmá žulová Jezerní stěna, tvoří významný geologický útvar a nejcennější součást I. zóny NPŠ Trojmezná.
Jezero je pozoruhodné výskytem vzácné vodní kapradiny šídlatky ostnovýtrusné, která tu má jediné místo výskytu v ČR, stejně jako korýš skákavka.

Kamenné moře u Plešného jezera, foto: Radek David (21.7.2012)Asi 200 m od hráze jezera se nachází unikátní Kamenné moře (vede přes něj zelená stezka od Nové Pece), tvořené mohutnými balvany pleckenštejnské žuly na rozloze 6 ha. Je porostlé borovicí klečí, která tu roste pro ni v neobvykle nízké nadmořské výšce a také zřídka se objevující borovicí lesní, která tu naopak dosahuje výškového maxima svého výskytu na Šumavě.

Povodí Plešného jezera je nejméně ze všech šumavských ledovcových jezer narušeno činností člověka, díky tomu mají okolní lesy a společenstva přirozenou druhovou skladbu. I když sloužilo téměř 150 let jako hlavní zásobárna vody v systému pro plavení dříví Schwarzemberským plavebním kanálem, nedošlo k jeho poškození. Za účelem dostatku vody pro plavení dříví byla původní čelní moréna v letech 1789-91 o 2,5 m navýšena umělou hrází.

Pamětní kámen prince J. Schwarzenberga, foto: Radek David (21.7.2012)Od roku 1911 stávala na hrázi jezera Lucemburská chata, později patřící Klubu československých turistů, za dob budování socialismu přestavěna na objekt Pohraniční stráže. V té době docházelo k největšímu poškození čelní morény. Po celou dobu totality nebylo Plešné jezero veřejnosti přístupné, s výjimkou krátkého období „uvolnění“ v letech 1969-74. V roce 1989 byl naštěstí objekt pohraničníků definitivně odstraněn a moréně navrácen původní, přírodní ráz. Přímo u hráze (někdy ponořen pod hladinou) upoutá pozornost kámen s vytesanou korunkou a nápisem na památku první návštěvy tehdy osmiletého korunního prince Jana ze Schwarzenbergu („odtud JS 13. August 1868“).

Památník A. Stiftera na Jezerní stěně; foto: Helena Fléglová (21.7.2012)V letech 1876-77 byl na památku známého básníka Šumavy Adalberta Stiftera (1805-68, rodák z Horní Plané), postaven na vrcholu Jezení stěny (1311 m n.m.) 14,5 m vysoký žulový obelisk, na jehož průčelí je vytesán nápis: „A. Stifter, dem Dichter des Hochwald“ (A. Stifterovi, básníku Vysokého lesa); na stěne k jezeru pak: „Errichtet 1876-77“ (Postaveno v l. 1876-77); vlevo nápis: „Auf diesem Anger, an diesem Wasser ist der Herschlag des Waldes“ (Na tomto trávníku, u této vody tepe srdce lesa) a napravo úryvek z jeho básně „Im Gebirge“ (V horách): „Lieg in hohes Gras gebettet, schaue sehnend nach der Felswandt“ (Uložen ve vysoké trávě, dívám se toužebně po skalní stěně).


Vedle pomníku je výhledová plošina odkud se nabízí téměř letecký pohled na jezero, údolí Vltavy s Lipenskou nádrží a nedaleký masív Smrčiny, Želnavskou vrchovinu s Knížecím stolcem, hrad Vítkův Kámen a Jelení Vrchy.

Přístup k jezeru

Z výstupu na Jezerní stěnu, foto: Radek David (21.7.2012)Cest, které vás zavedou k Plešnému jezeru je několik.
Nejčastěji využívaným výchozím místem je Nová Pec, odkud je možné přijít k jezeru ze dvou směrů: po zelené společné trase vystoupáme na rozcestí Říjiště (občerstvení, kiosek) a odtud pokračujeme buď dále po zelené přes Kamenné moře přímo na hráz (cesta dál pokračuje do Jeleních Vrchů), nebo se vydáme po modré (Rakouská cesta) na hraniční přechod Nová Pec, ze kterého pokračujeme po červené (Šumavská magistrála) na Plechý (poměrně náročnější výstup) a z Plechého sestoupíme po žluté k jezeru. Obou přístupových směrů můžeme (podle výběru) využít jako zpáteční cesty zpět na Říjiště a vytvořit si takový malý okruh kolem Plechého.

Poměrně častým výchozím místem je také osada Jelení (Jelení Vrchy), ze které vede modrá a poté zelená, velice pohodlná, trasa (jediné výchozí místo, odkud se k jezeru dostanete s kočárky, vozíky, též cyklostezka č. 1029) až k Plešnému jezeru.

K jezeru se dá sestoupit, putujeme-li po červené Šumavské magistrále a to ze směrů od Smrčiny nebo opačného, hřebenovkou od Třístoličníku.

Od jezera je možné vystoupat náročnějším traverzem (1,5 km, žlutá) na Jezerní stěnu ke Stifterovu pomníku a dále (1 km) na Plechý (tato trasa není přístupná v zimě). Nově byla tato cesta národním parkem vyznačena jako "zážitková trasa", je opatřena několika informačními cedulemi a má symbol datla.
Podrobné popisy tras najdete v sekci „Pěší turistika“.

Upozornění

Jezerní stěna (260m vysoká, kolmá!) je velmi nebezpečný skalní terén! Pro cyklisty je k jezeru povolena pouze cesta (1029) Jelení Vrchy – Plešné jezero a zpět, ostatní trasy jsou určeny jen pro pěší! Plešné jezero a okolí je součástí Klidového území Trojmezná-Smrčina, proto zde platí zákaz vstupu mimo vyznačené trasy, koupání v jezeře, sběr lesních plodů, hub...apod.


Nejbližší okolí

Plešné jezero je součástí Klidového území Trojmezná-Smrčina, proto se v jeho nejbližším okolí nachází několik unikátních a chráněných lokalit (Rakouská louka, Jezerní stěna, Kamenné moře...). Nad jezerem je přístupný skalnatý a balvanitý vrchol nejvyšší hory české Šumavy – Plechý (1378,3 m), cestou k němu vyhlídka u Stifterova pomníku.

Z Plechého můžeme pokračovat červenou hřebenovkou na Smrčinu (10 km) nebo opačným směrem na Třístoličník (5 km) přes oblast Trojmezí (místo, kde se scházejí tři státní hranice – ČR, Německa a Rakouska); z Třístoličníku možnost pokračovat do Nového Údolí. Po severovýchodních svazích Trojmezné hornatiny (nedaleko jezera) prochází podstatná část unikátní technické památky – Schwarzenberského plavebního kanálu (modrá).

Od Plešného jezera vede 6,5 km dlouhá stezka do Jeleních Vrchů (jedno z výchozích míst), kde se nachází Expozice Schwarzenberského kanálu s obří maketou, přímo v obci je Dolní a nad ní Horní portál unikátního tunelu na trase plavebního kanálu, osadou prochází Medvědí stezka (žlutá, naučná stezka, nejstarší v Jižních Čechách) a nedaleko odtud je také pomník posledního medvěda zastřeleného na Šumavě.

V Nové Peci je tábořiště a začíná tu Lipenská přehrada. Přes hraniční přechod Nová Pec (pod Plechým) na Staré Rakouské cestě je možnost návštívit rakouskou část Šumavy – Mühlviertel a tady například jeho nejznámější lokalitu – lyžařský areál Hochficht (rakouskou část Smrčiny)...


 

Zpět na Ledovcová jezera

 

 

Menu

Náš partner
http://www.ceske-sjezdovky.cz/hory-strediska/sumava.html

Vyhledat v textu

Vyhledat v katalogu

26. 5. Filip

Zítra: Valdemar
AKTUALITY
Informace o stavu v šumavských lyžařských střediscích
http://www.ceske-sjezdovky.cz/hory-strediska/sumava.html
Informace o lyžařských stopách na Šumavě
Informace o lyžařských stopách na Šumavě
ŠumavaInfo.cz - informační server Šumavy a Pošumaví