ŠumavaInfo.cz

Prášilské jezero

 

Prášilské jezero, foto: Helena Fléglová (26.11.2011)Po ústupu ledovce před 10tisíci lety, se v karové oblasti na svazích hor Skalka (1238 m) a hlavně Poledník (1315 m) nacházela ledovcová jezera dvě. Jedno – v místě zvaném Stará jímka na východním svahu Poledníku – bylo velmi mělké a postupem let došlo k jeho zanesení a zrašelinění. Do dnešní doby se nám v těchto místech zachovalo jezero jedno – Prášilské.

Leží v typickém žulovo-rulovém karu se 160 m vysokou jezerní stěnou. Je hrazeno 9 m vysokou žulovou hrází (naposledy obnovovanou v roce 1883) se znatelnou výpustí a dvěma staršími morénovými valy.

Prášilské jezero je jediné, kde (zřejmě díky nižší koncentraci škodlivého hliníku oproti jiným jezerům) přežil tzv. velký zooplankton (buchanky i perloočka). Některé texty uvádí, že vody jezera jsou od 70. let 20. století bez ryb, avšak ani profesor Frič, při průzkumu jezera již v roce 1872(!), v něm žádné ryby nepozoroval.

Prášilské jezero, foto: Helena Fléglová (26.11.2011)Okolní lesy nebyly v minulosti intenzivněji těženy a velkou pohromu pro ně znamenala vichřice v roce 1868. Obnovený les, oslabený ve 2. polovině 20. století oxidy dusíku a síry v ovzduší, na přelomu 90. let zcela podlehl působení dalších vlivů (kůrovec, větry). V současnosti je les v jezerním karu ponechán samoobnově, ostatní přilehlé plochy jsou vysázeny převážně listnatými dřevinami. V poslední době zasáhla okolí Prášilského jezera další vichřice, která způsobila rozsáhlé polomy na severovýchodním svahu hory Skalka (podél přístupové červené trasy od Prášil) i v údolí Jezerního potoka.

V roce 1927 utonul ve vodách jezera student O. Kareis, na jeho památku stojí u hráze pomníček. Prášilské jezero je součástí Klidového území Poledník.

 

Přístup

Jediným výchozím místem s přímou trasou k Prášilskému jezeru jsou Prášily. Z obce můžeme zvolit buď červenou, velice příjemnou, lesní Jezerní cestu (Šumavská magistrála) rovnou k jezeru (4,5 km). Pro dětské kočárky je lepší zvolit stezku žlutou (cyklotrasa 2113), která vede po asfaltové cestě na rozcestí Slunečná, tam se dáme na zelenou, končící asi po 1 km na rozcestí Liščí díry. Z tohoto rozcestí pokračujeme po červené vpravo (vlevo pokračuje také červeně značená asfaltka dále na Poledník – cyklo 2113), a po asi půlkilometru stoupání lesní cestou přicházíme k jezeru. U rozcestí Liščí díry musí cyklisté zanechat svá kola na značeném parkovišti, červená trasa k jezeru není pro ně určena.

K Prášilskému jezeru se též dostanou cestující po červené pěší Šumavské magistrále, která přes jezero prochází a pokračuje dále do Prášil. Podrobný popis tras najdete v sekci „Pěší turistika“...

Upozornění

Červená turistická trasa není určena pro kola! Prášilské jezero je součástí Klidového území Poledník, pohyb je zde povolen pouze po značených cestách a platí tu zákaz koupání v jezeře a také zákaz sběru lesních plodů, hub..apod. Z důvodu ochrany tokanišť a hnízdišť tetřeva hlušce jsou některé části turistických tras (na úseku Javoří Pila, Poledník, Horní Ždánidla, jezero Laka) přístupné jen v určeném období.

 

Nejbližší okolí

Stejně jako okolí jezera Laka i oblast kolem Prášilského jezera byla v minulosti degradována exitencí vojenského výcvikového prostoru, konkrétně blízkou tankovou střelnicí a tím náležitě devastována. Při procházení úsekem přístupové cesty v oblasti Slunečné (asfaltka vedoucí na Poledník) si můžete všimnout zarostlých zbytků drah pro tankové terče a všudepřítomných cedulí upozorňujících na nebezpečí nevybuchlé munice.

Dnes je již naštěstí tato nejtemnější doba Šumavy za námi a tak si raději všímáme okolních přírodních krás. Kdo si chce trasu do oblasti Prášilského jezera trochu protáhnout, může sejít od jezera zpátky po červené na rozcestí Liščí díry a pokračovat na Poledník nebo se z Poledníku vydat na nedaleký vynikající vyhlídkový vrchol Oblík.

Vytrvalci si mohou cestu ještě více prodloužit a to po známé červené magistrále na Modravu (12 km z Poledníku), nebo opačným směrem k jezeru Laka (10,5 km z Poledníku).

Jak už bylo několikrát zmíněno, Prášilské jezero leží v oblasti Klidového území Poledník a to navazuje na Klidové území Plesná-Ždánidla; obě tyto oblasti jsou rozsáhlými lokalitami (největšími na Šumavě) s výskytem tetřeva hlušce, jeho hnízdišti a tokaništi, co je hlavním předmětem ochrany obou klidových území.

 

Zpět na Ledovcová jezera

Menu

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
Náš partner

Vyhledat v textu

Vyhledat v katalogu

22. 8. Bohuslav

Zítra: Sandra


Náš partner
ŠumavaInfo.cz - informační server Šumavy a Pošumaví