ŠumavaInfo.cz

Stručný houbařský kalendář

Sbírat houby můžeme prakticky po celý rok. V následujících řádcích si stručně povíme jaké houby, ve kterých ročních obdobích, můžeme najít. Předně ale jednu důležitou poznámku: Mnozí se poněkud naivně domnívají, že houby rostou ihned po dešti a úplně zbytečně se těší na bohatý úlovek. Nenechte se mýlit. Záhy po dešti roste jen několik málo druhů sbíraných hub. Převážně špičky a ucho Jidášovo. Zapamatujme si raději tuto zásadu. Většina hub začíná růst 7 až 10 den po posledním vydatném dešti. Nejlepším indikátorem, že se růst blíží je silná houbová vůně, rozléhající se lesem. To je neklamné znamení, že tak do 3 dnů to vypukne. Tuto lákavou vůni po houbách vydává nabobtnalé podhoubí z něhož plodnice vyrůstají.

 

Leden

Penízovka sametonohá - Korkusova Huť; foto: Radek David (29.12.2011)Kdo by si pomyslel, že v lednu mohou růst houby. Zkuste počkat až povolí mrazy a vydejte se na příjemnou zimní procházku po hrázi rybníka či do alejí topolů, kolikrát postačí projít se po obyčejné úvozové cestě. Pozorně sledujme okolí pařezů nebo kořenů topolů a můžeme spatřit trs drobných houbiček na sametově tmavých nožkách. Je to jedlá a velmi chutná penízovka sametonohá.

Únor

I v únoru můžeme pro okolí vypadat jako houbaři poněkud divně. Nic však nedbáme a naši procházku nasměrujeme koncem února do listnatého lesa a pozorujeme více kmeny stromů než zem. Najednou objevujeme v dutině starého statného buku podivný chomáč lasturově vyhlížejících plodnic s klobouky několika plodnic rostoucích nad sebou. Nalezli jsme jeden z jedlých druhů hlív, konkrétně hlívu ústřičnou. 
Hlívu v kuchyni náležitě oceníme, zvláště když ji známe i z prodeje v obchodech. Hlíva bývá velice často pěstovaná uměle. Objevit můžeme i další z jedlých hub kržatku průsvitnou.

Březen

Ucháč obrovský - Prachatice; foto: Radek David (1.5.2012)Ve druhé polovině března už pomalu vítáme jaro. Na Šumavě je sice zima ještě v plném proudu, přesto se za houbami vyplatí zajet do teplejších nížin. Na známých místech můžeme znovu sbírat penízovku sametonohou a při troše štěstí i hlívu ústřičnou. Ve smrkových lesích, pod zvěří rozhrabaným jehličím, nalézáme bělavé až našedlé plodnice lupenaté houby šťavnatky jarní (též dříve: plžatka březnová, březnovka). Za teplejších dnů koncem března bychom mohli objevit i plodnice jedovatého  ucháče obecného i jeho jedlého příbuzného ucháče obrovského.

Duben

Smrž špičatý - Prachatice; foto: Radek David (2006)Duben je už opravdu houbařským měsícem. Po teplých jarních deštích nalézáme v zahradách, lukách, mezích i v příkopech plodnice smrže obecného, častěji však smrže špičatého, který roste převážně na různých skládkách dřeva, rumištích a také v místech posypaných mulčovací kůrou. V dubnu, máme-li štěstí, můžeme také nacházet, smrži velice podobnou houbu, kačenku českou a také destici chřapáčovou.

Květen

Špička obecná - Šumavské Hoštice; foto: Radek David (20.6.2011)Květen je nejen měsícem lásky, ale také obdobím hojného růstu „májovek“, tedy čirůvky májovky, která roste pod křovinami na travnatých stráních. Přicházíme do lesa, kde na pařezích listnatých stromů hledáme opěnky, konkrétně šupinovku měnlivou. Při hledání opěnek se můžeme setkat s houbičkami s klobouky rozloženými jako štíty. Je to štítovka jelení. Vracíme se po louce, na které pozorujeme místa s tmavší trávou, která tvoří kruhy. Neklamné znamení, že nalezneme výskytiště špičky obecné, jedné z mála hub rostoucí bezprostředně po dešti.

Červen

V červnu si již opravdu můžeme přijít na své – za předpokladu, že „rostou“. V lese, pod mladými smrky v porostech vlhkého mechu sbíráme mnohde velice hojnou lišku obecnou. V lese, na pastvinách, loukách i podél cest nalézáme pýchavku obecnou, kterou si většinou na první pohled pleteme se žampiónem (díky bílému zbarvení). S žampiónem polním se rovněž můžeme setkat, ale častěji si jej kupujeme v obchodech, kam se dováží z umělých pěstíren.
Hřib kovář - Pravětín; foto: Radek David (29.7.2012)V červnu si dáváme při sběru hub větší pozor. Začínají více růst i jedovaté houby, mezi které na první místo patří vůbec nejjedovatější houba muchomůrka zelená a její další příbuzné, muchomůrka bílá a muchomůrka citrónová. Z hřibovitých hub se jako první objevuje hřib kovář.

Červenec

V prvním prázdninovém měsíci začíná tzv. „první vlna“ růstu pravých hřibů (alespoň na Šumavě). Na hrázích rybníků, pod duby nalézáme hřib dubový, ve smrčinách na okrajích lesů hojný hřib smrkový a kdo má štěstí najde i dnes již poměrně vzácný hřib borový. Neopomeneme prozkoumat ani husté porosty mladých bříz a osik při okrajích lesů a cest. Zcela určitě najdeme kozák březový či křemenáč osikový.

Hřib smrkový - Pravětín; foto: Radek David (29.7.2012)Radost nám při sběru hub v lesích zkazí hojně se vyskytující hřib žlučník, který si při letmém pohledu spleteme většinou s hřibem smrkovým. Gastronomickou radost nám neudělá ani nález nejedlého hřibu kříště, ale pokocháme se jeho krásou, stejně jako u hřibu satana, který ovšem roste v teplejších oblastech na vápencovém podloží a na Šumavě (spíše v Pošumaví: Sušicko, Českokrumlovsko) se vyskytuje opravdu velmi vzácně. Smrkové a borové lesy jsou ještě stále hojným výskytištěm hřibu (suchohřibu) hnědého, v borůvčí nás potěší žlutavé klobouky místy hojného hřibu strakoše, nebo sluky svraskalé. Rozsáhlé smrčiny jsou domovem hojné a chuťově snad nejkvalitnější houby muchomůrky růžovky, známé pod lidovým názvem „masák“.

Srpen

Hřib koloděj - Stachy; foto: Helena Fléglová (2.7.2012)Srpen a září, to jsou houbařské žně – samozřejmě za předpokladu, kdy nám příroda vytvořila pro růst hub dobré podmínky. Rostou všechny druhy hub, které uvádíme v červenci a můžeme k nim přidat hřib koloděj, ze skupiny tzv. suchohřibů pak hřib plstnatý, hřib žlutomasý. Ze vzácnějších hřibovitých hub můžeme ve smrkových lesích narazit na hřib nachovýtrusý a šiškovec obecný. Oba druhy jsou jedlé, avšak pro jejich vzácnost a zároveň i podřadnou chuť je raději necháváme růst. V borůvčí, místy i hojně, nalézáme další z křemenáčů – křemenáč borový a pod břízami křemenáč březový.

Bedla vysoká - Lažiště; foto: Radek David (2.7.2011)Nesmíme ani zapomenout na významný rod holubinek z nichž nejčastěji nalézáme nejedlou holubinku vrhavku a v bukové hrabance rostoucí výtečnou holubinku namodralou i chutnou holubinku mandlovou a také oba druhy jedlých, zeleně zbarvených holubinek – holubinku trávozelenou a holubinku nazelenalou. Na loukách v okolí lesů a na lesních okrajích nepřehlédneme výbornou bedlu vysokou a ve smrčinách její příbuznou bedlu červenající. Svůj zrak zbystříme v okolí kořenů borovic nebo borových pařezů a neměli bychom přehlédnout vynikající kotrč kadeřavý. Ještě se poohlédneme do smrčin, abychom obohatili houbový jídelníček výborným slizákem mazlavým. Dobrým indikátorem míst s výskytem hřibu smrkového je jedovatá muchomůrka červená, která vyhledává stejné podmínky pro růst, jako některé hřibovité houby.

Září

Ryzec syrovinka - Pravětín; foto: Radek David (4.8.2011)Do prvních podzimních mrazíků je září stejně bohatý měsíc na růst hub jako srpen. Specialitou období babího léta je zvýšená koncentrace růstu výborných ryzců, z nichž hledejme tři nejchutnější. Ve smrčinách ryzec pravý smrkový a v borech ryzec pravý borový, v porostech borůvčí zajásáme nad úlovkem výborného ryzce syrovinky. Žádný z nich bychom si neměli splést s jedovatým a velice hojným ryzcem hnědým s jeho specifickou vůní po koření maggi. Ve vlhkých mechových porostech smrčin najdeme místy hojný, jedlý ryzec černohlávek.

Ryzec smrkový - Pravětín; foto: Radek David (29.7.2012)Září je i měsícem, kdy začínají růst podzimní druhy čirůvek. Nález výborné čirůvky fialové a její velice podobné příbuzné čirůvky dvoubarevné, nám udělá vždy radost. Od konce září až do prosince procházíme boroviny a sbíráme hojnou čirůvku zelánku a čirůvku havelku, kterým se lidově říká „podzimky“. Na smrkových pařezech nepřehlédneme bohaté trsy václavky obecné.

Říjen

Nejsou-li první mrazíky příliš silné, můžeme ještě v říjnu nacházet mnohé druhy hub jako v září. Zaměříme se však již více na sběr podzimek a při troše štěstí se opět začínáme setkávat s hlívou ústřičnou.

Listopad a prosinec

Poslední dva měsíce v roce spíše uzavírají houbařskou sezónu. Tu a tam najdeme podzimky a václavky. Stále častěji se můžeme setkat s hlívou ústřičnou a penízovkou sametonohou a koloběh růstu hub se začíná znovu opakovat. Nesmíme však opomenout navštívit, třeba i na Štědrý den, borový či modřínový hájek, kde se dá i pod sněhem sbírat jedlá šťavnatka pomrazka.

Zpět na Houbaření 

 

 

Menu

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
Náš partner

Vyhledat v textu

Vyhledat v katalogu

25. 9. Zlata

Zítra: Andrea


Náš partner
ŠumavaInfo.cz - informační server Šumavy a Pošumaví