ŠumavaInfo.cz

Vodní síť Šumavy

 

Potok Řasnice u Splavského rašeliniště (Strážný), foto: Radek David (20.5.2012)Šumava tvoří rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Je prameništěm naší největší řeky - Vltavy, která odvodňuje největší část šumavských vod směrem na sever. Menší část vodních toků je pak odvodňována Dunajem do Černého moře. Šumava je též místem zrodu dalších významných říčních toků: Blanice, Otavy, Úhlavy a řeky Řezná, která směřuje svůj tok na jih přes Železnou Rudu do Bavorského lesa a pod jménem Regen ústí v Regensburgu (Řezno) do Dunaje.

Blanice pramení na svazích Knížecího stolce (Želenavská hornatina), Otava vzniká soutokem dvou místních horských řek – Vydry a Křemelné u Čeňkovy Pily, Úhlava má svůj pramen pod Pancířem. Významná bavorská řeka Regen pramení na jižním svahu Pancíře jako Řezná... Dále je oblast Šumavy protkána desítkami místních a regionálně významných potoků (Hamerský, Cikánský, Prášilský, Bílý, Koňský, Zlatý, Losenice, Modravský, Roklanský, Feferský...atd.) a říček (Volyňka, Křemelná, Vydra...). Mnohé z nich vznikají odvodněním horských rašelinišť – slatí (Hamerský potok, Kvildský potok, Luzenský potok, částečně Teplá Vltava, Filipohuťský potok...aj.).

Otava pod Paštěckým mostem, foto: Radek David (31.3.2012)Mnohé vodní toky jsou zlatonosnými a tato skutečnost byla důvodem počátků osídlování Šumavy. Keltové zlaté nugety ze dna řek patrně ještě sbírali (tato kultura zlato nevnímala jako cenný kov tak, jak to známe od pozdních civilizací), poté se cenný kov těžil ze zlatonosného dna rýžováním. Dnešní nálezy již nemají praktický význam. Kromě známých a pojmenovaných vodních toků je Šumava protkána stovkami bezejmenných potůčků, které spolu s ostatními tvoří nesmírně bohatou vodní síť celé oblasti.

Také v německé části Šumavy – Bavorském lese, nacházíme obdobně hustou síť vodních toků. Ze známých řek, které v Bavorském lese pramení jmenujme Studenou Vltavu, nebo na české straně Šumavy pramenící řeku Regen (Řezná).

Mezilesní slať, nepřístupné rašeliniště mezi Kvildou a Horskou Kvildou; foto: Radek David (28.10.2011)Velice významnou součástí přirozené vodní sítě Šumavy jsou horská a údolní rašeliniště, která tvoří životadárnou zásobárnu vody pro celou oblast a ledovcová jezera.

Postupem času se natrvalo staly součástí šumavské vodní sítě také rybníky, rybníčky, jezírka či vodní nádrže, které tu vybudoval člověk a podrobněji o nich pojednáváme v příslušné části webu. Jen ve stručnosti jmenujme např.: Polecké, Žďárecké, Boubínské, Jelení...jezírka, která vznikala za účelem plavení dříví (tzv. klausy) a dnes se stala velice příjemným doplňkem v přírodě, kdy už ani nepoznáme, že se jedná o nádrže umělé.

Na některých šumavských řekách byly vybudovány přehradní nádrže: Lipenská (největší naše přehrada) na Vltavě, přehrada Husinec na řece Blanici, Nýrská přehrada na řece Úhlavě... Na Šumavě i v Pošumaví byly v minulosti postaveny také klasické rybníky: Olšina (nejvýše položený rybník v ČR), Křišťanovice...aj.

 

Jak se „rodí“ šumavské potoky a řeky?

Mohlo by se zdát, že odpověď je jednoduchá – někde z horských pramenů. Avšak, jak je již naznačeno v úvodním textu, klasický pramen, vyvěrající kdesi z hloubi země, je jednou ze čtyř forem vzniku šumavských potůčků, potoků, říček a řek.

Pramen

  • Je nejznámější formou zrodu vodního toku. Zpravidla se jedná o studánku na svahu hory, ze které vytéká malý potůček, postupně přibírající menší přítoky a s přibývající délkou svého toku sílí a zvětšuje řečiště. Na Šumavě není vznik vodního toku formou klasického pramene častý. Pramení tak například: Volyňka nebo Blanice...

Prameniště

  • Jedná se o způsob vzniku řeky z několika klasických pramenů. Ty mohou, v některých případech, tvořit prameniště velice rozsáhlé a najít ten hlavní, je záležitost složitých, zdlouhavých a zejména diskutabilních výzkumů. Klasickým příkladem vzniku řeky na velice rozlehlém prameništi je Amazonka. Její hlavní pramen byl určen teprve za pomocí GPS techniky před několika lety a podařilo se to českým vědcům. Ale pojďme na Šumavu. Zde můžeme za prameniště označit většinou kombinaci jednoho či více pramenů spolu s odvodněním rašeliniště. Nejlépe tento způsob vzniku řeky vidíme u Teplé Vltavy, která pramení z několika typických pramenů na svahu Černého hory a také odvodňuje rašeliniště na úpatí sousední hory Stráž. Celá oblast je přírodní rezervací nazvanou – Prameny Vltavy.

Odvodnění slatě

  • Odvodnění slatě je na Šumavě velice častou formou, jak vodní tok spatří světlo světa. Jako u každé přírodní „vodní nádrže“ i na slatích funguje koloběh vody. Potoky vzniklé odvodněním slatě bývají také velice často zlatonosnými – Hamerský potok (odvodňuje Mezilesní slať mezi Kvildou a Horskou Kvildou), Kvildský potok (odvodňuje Jezerní slať), Filipohuťský potok (odvodňuje Tetřevskou slať)...a většinou mají krátkou délku svého toku.

Soutokem

  • Soutokem několika toků vzniká finální řeka. Zpravidla platí, že vodní tok nese jméno toho původního a nejsilnějšího, co nemusí být vždy dodrženo. Vzpomeňme případ Vltavy a Labe, kdy delší a mohutnější Vltava přijímá kratší a slabší Labe a přesto se po jejich soutoku jmenuje pokračující řeka, patrně podle „přání“ německých sousedů – Labe...

Soutok Luzenského (vpravo) a Březnického potoka na Březníku, foto: Radek David (5.7.2012)Typickým a nejznámějším příkladem vzniku řeky soutokem je Otava, rodící se spojením dvou řek (Vydra, Křemelná), kdy i samotná Vydra je výsledkem soutoku dvou poměrně velkých potoků – Modravského a Roklanského, přičem Modravský potok vzniká soutokem Luzenského a Březnického, Roklanský pro změnu odvodněním části Modravských slatí.... Také Vltava, jako taková, se v podstatě také rodí po soutoku dvou řek – Teplé a Studené Vltavy, z nichž každá pramení úplně jinde; Větší  a delší Teplá Vltava má prameniště pod Černou horou u Kvildy, Studená vzniká soutokem několika potoků na východním svahu hory Haidel v Bavorském lese, nedaleko horských městeček Grainet a Haidmühle... Spojením obou, na konci rašeliniště Mrtvý luh u Volar, pokračuje řeka ve svém toku již jako Vltava.

 

Zpět na Geologický vývoj

Šumavské potoky a řeky...

Menu

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
Náš partner
ŠumavaInfo.cz - informační server Šumavy a Pošumaví