ŠumavaInfo.cz

Architektura, její vývoj, vliv a prvky na Šumavě a v Pošumaví


Jak bylo již výše uvedeno, architektura je stavitelské umění. Je dílem architekta, který si však přivolá k ruce stavitele, konstruktéra, statika, technologa, designéra, sochaře apod.

Architekturou náboženskou, církevní jsou všechny druhy chrámů, kostelů, kaplí, synagog, mešit, ale i klášterů a poutních areálů. Příklady architektury civilní nelze snad ani vyjmenovat – obytné domy, hrady, zámky, urbanistické celky jako města nebo městské čtvrti, stavby inženýrské, tedy mosty, dálnice, metro, ale i zahrady, parky nebo celé krajinné útvary upravené do žádoucí podoby architektem.

Jako vše, i architektura se skládá z jednotlivých prvků. Tím základním je půdorys. Ze starých dob se nám zachoval čtyřúhelníkový půdorys, časem se měnící na atrium, které se zachovalo v podobě klášterních křížových chodeb, staveb zámků s bočními křídly, ale i škol, úřadů a soukromých domů. Jiným typem půdorysu je bazilika. Ve starém Římě to byla veřejná hala s jednou lodí hlavní a dvěma vedlejšími. Všichni známe půdorys trojlodních kostelů, ten od Římanů převzala raně křesťanská architektura a učinila z civilní stavby chrám souměrný podle jedné podélné osy. Také půdorys kruhový je převzat ze starých dob, a to od Etrusků a jejich následovníků Římanů. Kolik rotund vzniklo na území celé Evropy a nejen rotundy. Centrální osmiboký půdorys starých baptisterií – křtitelnic, sloužících ke křtu dospělých, je opakován ve všech typech stavitelství.

Máme tedy stavbu nakreslenu na zemi a nutno vystavět zdi. Zdivo kamenné, kvádříkové, lité z betonu, cihlové, hrázděné, ba i kyklopské nebo jen prosté roubené z trámů a doplněné nepálenou hlínou. Prostor je nutno nějak uzavřít. Řekové a před nimi Egypťané jednoduše položili vodorovné prvky – trámy, kamenné desky přes nosné zdi a prostor byl uzavřen. Dodnes se tento systém, který nazýváme architrávový, používá v panelácích, lidových stavbách i obytných soukromých domech. Starověký architekt však vynalezl způsob, jak uzavřít prostor za pomoci menších stavebních prvků a objevil klenbu, tedy systém klenební. Sestavil kameny do kruhového půloblouku a hle, vytvořil valenou klenbu. Až do doby románské vydržela tato klenba nesená zdí v evropské architektuře. Nechme podrobnému výkladu, jak se z této staré těžké klenby vyvinul klenební kříž nesený pouze v rozích pilíři, jak se vyvinul systém opěráků, opěrných oblouků, jak byla váha gotické klenby rozvedena do bočních nebo příčných lodí. Pravda je ta, že klenba se zachovala i u nás nejen v kostelích, ale i v lidové architektuře. Nejrůznější sklepy, sklípky, lochy, stájová klenba, zaklenutí průjezdů.

Další prvky si již jen vyjmenujme – okna, střechy, podlahy, schody a schodiště, věže i vížky zvoniček, dveře, portály i brány statků, dvory, terasy, balkóny nebo lodžie. Také ozdobné prvky jako různé římsy, reliéfy, výklenky pro sošky svatých patronů kostela nebo ochránce stavení.

Stavební materiály se vždy řídily okolními podmínkami. V horách se nešetřilo dřevem, k mání byly většinou také cihly, kámen z nedalekého lomu, v novější a nové architektuře jsou to pak materiály prefabrikované, od menších tvárnic po panely a jejich celky. Chcete-li však mít koupelnu obloženu carrarským mramorem, budiž, odborná firma vám jej ráda doveze až z Itálie.

Půjdete-li ve volném čase na procházku po svém městě, zastavte se u starých i nových domů, prohlédněte si dobře jejich výzdobu a zamyslete se, jak, proč a kým byl dům postaven, jak je ozdoben, případně jaká zahrada jej obklopuje.   


Jednotlivé etapy vývoje architektury podrobněji 

  • Architektura 20. století

Menu

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
Náš partner
ŠumavaInfo.cz - informační server Šumavy a Pošumaví