ŠumavaInfo.cz

Železná opona

 

Setkání s železnou oponou

Železná opona na Bučině, foto: archiv ŠIPo návštěvě jednoho z utečeneckých táborů v okolí Norimberka vyrazil jsem směrem k bavorsko-československé hranici. Silnice se klikatila malebnou zemědělskou krajinou, kol dokola ji lemovaly lány obtěžkané úrodou, čekající na sklizeň. Ukolébán mírumilovnými obrázky, musel jsem v zatáčce prudce šlápnout na brzdu, abych vší silou nevrazil do trojitého pásu ostnatých drátů tyčících se do výše sedmi stop. Byla to železná opona, hranice komunistického impéria. Tři strážní věže v dohledu, z každého jednoho bodu trčely z rozoraného pruhu jako pohádkové „dračí zuby“. Najednou jsem si uvědomil, že tato konstrukce je dlouhá šest tisíc mil: začíná někde na břehu Severního ledového oceánu, kde se potkávají Norsko s Ruskem, běží podél finských hranic dolů k Baltskému moři, protíná Německo vejpůl, půlí střední Evropu a obepíná její východní půli, stáčí se na jih k Řecku, bočí prudce na východ podél Turecka a Iránu a vytrácí se až kdesi v čínských mořích. Žádná předchozí průprava, žádné nastudované poznatky nechrání člověka před tísní, která na něj padne tváří tvář tomuto faktu...“ (Christian Science Monitor, 1954)

 

Historie bariér mezi lidmi

Zátarasy železné opony v Českých Žlebech, foto: archiv ŠIŽelezná opona není v historii jedinou, první ani poslední uměle vytvořenou bariérou mezi lidmi. Obava z cizí nadvlády, strach ze souseda, náboženské a rasové předsudky, projevy nacionalismu, třídní a rasové nenávisti, náboženského fundamentalismu, terorismu... byly důvody uzavírání se před okolním světem do jakýchsi „ulit“.
Ve většině případů se však jednalo především o zájmy mocenských či politických elit než těch, kteří v těchto, jakýchsi rezervacích za ostnatým drátem, museli žít – obyčejných lidí.

Již z 8. tisíciletí před n.l. existují důkazy o prvním opevnění města kamennou zdí s mohutnými věžemi. Město Jericho na břehu Jordánu bylo podle Starého zákona první pevností dobytou Izraelity.

Legendární Velká čínská zeď se začala stavět od 4. století př.n.l. napříč severní Čínou. Měla chránit čínské zemědělce před vpády kočovných kmenů z Mandžuska a Mongolska. V průběhu doby byla dostavována různými směry a svojí délkou 6500 km a výškou 9 m je největší opevněnou hranicí světa, viditelnou dokonce i z Vesmíru.

Velká čínská zeď, foto: archiv ŠIMylná domněnka, že svojí kulturou patří, jako jediní, k „civilizovanému světu“, dovedla starověké Římany k potřebě bránit se před světem – podle jejich názoru - „necivilizovaným“, barbarským. Na ochranu před minimálně stejně vyspělými Germány bylo v 1.stol.n.l. započato s budováním opevněné hranice římského impéria na řece Rýnu, Dunaji, v Británii, Africe a v Arábii. Tehdy poprvé začalo plnit novou funkci – obranu hranice – vojsko (římské legie).

Po rozpadu Říše římské se Evropa projevila v celé své kulturní rozmanitosti. Na scénu přichází Evropské křesťanství, které zároveň poprvé přináší prvky antisemitismu: třebaže vychází z judaismu, činí židovský národ odpovědný za Kristovu smrt. Náboženské zanícení a arabská expanze umožňují násilné šíření islámu. V pokusech o obnovu starého římského impéria se Byzanc – později říše Karla Velikého a císařství Oty I., snaží bránit hranice vzniklých evropských říší.

Křížové výpravy, archiv ŠIOd 11. do 13. století vede křesťanský náboženský fanatismus, krutost, chamtivost ale i rytířskost ke křížovým výpravám s cílem získat Palestinu a Sýrii zpět ke křesťanství. Také 16. a polovina 17. století je ve znamení náboženských válek, které ochromily celou Evropu. Používáním střelných zbraní ztrácejí na svém významu hrady a opevnění měst.

První armádou v Evropě, postavenou na masové branné povinnosti, se může „pochlubit“ další z despotických vůdců, fanatických válečníků a masových vrahů - Napoleon. Poslední čtyři desetiletí 19. století zaznamenala obrovský rozvoj vojenských technologií, jejichž výsledek byl jediný – masové zabíjení.

Mocenské ambice, sílící nacionalismus a nekontrolovatelné závody ve zbrojení, rozdělení Evropy na dva stejně silně vyzbrojené vojenské mocenské bloky vedly k rozpoutání první světové války. Vybudovaná opevnění na hranicích znepřátelených států (např. Maginotova línie na východní hranici Francie) nesehrála v období druhé světové války významnější úlohu. Na obou válčících stránách se však během obou světových válek zdokonalila technologie budování polních opevňovacích technik.

Atlantická charta z roku 1941 zavazovala Velkou Británii a Spojené státy k podpoře svobodných voleb ve všech zemích světa. Jiného názoru však byl sovětský vůdce a masový vrah J.V. Stalin, který dal již na konferenci v Jaltě v únoru 1945 jasně najevo, kdo bude určovat vývoj v zemích východní Evropy, které od nacistů osvobodí Rudá armáda. Základ budování železné opony je tedy položen...

Zpět na Rok 1945...

Menu

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
Náš partner

Vyhledat v textu

Vyhledat v katalogu

23. 10. Teodor

Zítra: Nina


Náš partner
ŠumavaInfo.cz - informační server Šumavy a Pošumaví