ŠumavaInfo.cz

Rys ostrovid

Lynx lynx
SK: Rys ostrovid


Rys ostrovid. Foto: V. Pribáň, www.valasskakrajina.cz Rys ostrovid dříve obýval prakticky všechny části Euroasie. Přestože byl u nás v minulých letech téměř vyhuben, vyskytuje se dnes především ve dvou lokalitách: v Beskydech, kam se přirozeně vrátil ze slovenských Karpat a na Šumavě, kam bylo v letech 1982-1989 vypuštěno 18 divokých rysů ze Slovenska. V Bavorském lese to bylo již v roce 1970.

A rysům na Šumavě se začalo dařit, rys má totiž nejraději skalnatý terén, který mu umožňuje výborný rozhled a hustý podrost, kde se může rychle skrýt.

V roce 1998 se odhadovala populace rysa na 120-150 jedinců, kteří osídlili plochu větší než půl milionu hektarů. (Šumava, Pošumaví, Český les, Blanský les) V důsledku pytláctví se populace rysů v ČR bohužel nevyvíjí optimálně. Celkový počet rysů v České republice již v současné době nedosahuje ani 100 zvířat. Rys ostrovid má jediného přirozeného nepřítele a tím je člověk. Přestože se v dnešní době jedná o zákonem chráněný silně ohrožený druh, neustále je pytlačen, navíc jeho další ohrožení vzniká narušováním klasických migračních cest, ničení biotopů, odlesnění apod. Nejpalčivějším problémem ochrany je však ilegální lov; polovina všech jedinců sledovaných vysílačkami byla pravděpodobně upytlačena.

Něco málo základních údajů

Hmotnost dospělého samce se pohybuje mezi 18 až 25 kg , samice váží 12 až 16 kg. Jejich výška je 60-75 cm. Rys ostrovid je tak středně velká kočkovitá šelma s tmavě žlutým až hnědým kožichem s černými skvrnami, krátkým ocasem a typickými štětičkami na špičatých uších, současně je to největší kočkovitá šelma žijící v Evropě. Přední tlapy má mírně větší než zadní a v zimě mu slouží jako sněžnice. Rysí stopa je tak kulatá bez otisků drápů, které vytahuje jen výjimečně, převážně jen při lovu.

Proč ostrovid? Za denního světla dokáže zpozorovat myš na vzdálenost 70 m, zajíce na 300 m a srnčí zvěř přibližně na 500 m, jeho zrak je stejně vynikající i v noci. Má též vynikající sluch a díky štětičkám na konci uší zřejmě lépe rozpozná směr odkud přichází zvuk, to je pro něj životně důležité vzhledem ke způsobu jeho lovu.

Rysí mláďata se rodí přibližně po 70 dnech březosti, nejčastěji v květnu. Proto v únoru a březnu opouštějí rysové své obvyklé trasy, intenzivně značkují své teritorium a vydávají se hledat partnera. Samice rodí 1-4 mláďata, která s ní zůstávají až do dalšího páření, kdy se osamostatňují. Většinou se rodí dvě mláďata jejichž porodní váha se pohybuje mezi 250 až 360 g a délkou 30 cm s bělavou slabě skvrnitou srstí. Matka je přestává kojit po dvou až třech měsících, ale samostatným lovcem se rys stává přibližně kolem jednoho roku. V době dalšího páření mláďata matku opouštějí, ale někdy se k ní ještě na čas vrací, postupně si hledají vlastní území. Ne všechna mláďata se dožijí dospělosti, podle dlouhodobého sledování zahyne polovina mláďat před dosažením dospělosti. Rys pohlavně dospívá ve dvou letech a jsou schopni relativně dlouhé reprodukce  do 14-17 let věku. (pokud se ho tedy v současných podmínkách dožijí)

Většinu času žije rys jako samotář, o mláďata se stará výhradně samice. Rozloha území každého jednotlivce může dosahovat více než 300 čtverečních kilometrů. Samec většinou přitom na svém území toleruje několik samic.

Rys na lovu

Při lovu zkouší rys ostražitost své kořisti. Zvěř pozoruje z vyvýšeného či dobře krytého místa, poté se k ní připlíží na vzdálenost asi 30 m a vyrazí. Následuje  rychlý útok a pronásledování do vzdálenosti 20 až 50 m, pokud kořist během této vzdálenosti nedokáže dohonit, nechává jí běžet. Nejčastější rysí potravou je srnčí zvěř. Vzhledem k jeho způsobu lovu se kořistí stávají především nemocní, mladí nebo málo ostražití jedinci. Rys málokdy pozře zdechlinu, konzumuje téměř výhradně čerstvou kořist, kterou si sám ulovil, pokud není úspěšný při lovu, vydrží i několik dní bez potravy. Jinak se z uloveného kusu snaží zkonzumovat maximum potravy, najednou však nezvládne sníst víc než 1,5-3 kg svaloviny. Pokud není ničím vyrušen, vrací se ke svému úlovku po několik dnů a svoji kořist si maskuje trávou, listím nebo sněhem.

 

Zpět na Savci...

Menu

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
Náš partner

Vyhledat v textu

Vyhledat v katalogu

26. 9. Andrea

Zítra: Jonáš


Náš partner
ŠumavaInfo.cz - informační server Šumavy a Pošumaví